Afghánské fiasko

kabul vrtulník
15.8.2021 13:45
Tálibánci se procházejí Kábulem, americké velvyslanectví je evakuováno vrtulníky. Datum 15. srpna 2021 jentak nezapadne.

Tálibán vstoupil do Kábulu mnohem rychleji, než kdokoliv předpokládal, protože odpor vládních vojsk ztratil smysl. Nebylo za koho a za co bojovat. Teď se budou odehrávat věci, které patří k porážkám a vítězstvím, ale zprávy z diplomatických kanálů říkají, že Tálibán by rád dosáhl statutu normální vlády. Jisté, islámistické, možná o něco konzervativnější než ta saúdská, ale Saúdům se taky hodně tolerovalo.

Symbol americké porážky zpečeťuje blesková evakuace osazenstva amerického velvyslanectví helikoptérami. Ani cesta na letiště už není bezpečná. Vybavuje se obraz obdobné situace ze Saigonu z předvečer 1. máje 1975, kdy vrtulníky odlétaly s posledními šťastlivci, zavěšenými na přistávací lyžině, a zvedaly se skutečně na poslední chvíli.

Ostatně obě války spěly ke stejnému konci stejně dlouho. Trvalo celých dvacet let, než se přišlo na to, že jako kšeft dobrý, ale vítězství, které si důvěřiví daňoví poplatníci předplatili, se dodat nedá. Obě tyto války, jak ta afghánská, tak ta vietnamská, byly výrazem sebejisté arogance nejbohatší velmoci vůči nejchudšímu státu světa. Obě taky bohorovně odmítly zkušenost předchůdců, když předtím z Vietnamu odešla poražena Francie a z Afghánistánu Británie a Sovětský svaz.

Poraženi pochopitelně nejsou jen Američané. Česko si vybudovalo nákladnou expediční armádu, na kterou i teď, když je k ničemu, smíšená poslanecká bojůvka zkouší vyrazit rostoucí počty miliard korun ze státního rozpočtu. Dříve byli Čechoslováci v Afghánistánu vítáni, můj strýc tam pomáhal stavět silnice, já navštívil v Polichumri český důl a cementárnu nebo v Kunduzu český mydlovar, který zpracovával bavlníkový olej. Teď jsou to místa, odkud přicházejí divoké zprávy a my musíme ty, kdo mají nějaký vztah k Česku, skrytě zachraňovat jakýmsi pokoutním předáváním peněz, za které si mají koupit život bez svobody pohybu a identity.

Pozoruhodné je, že válka proti terorismu, které jsme v Afghánistánu asistovali, je prohraná, ale terorismu ubylo. Islámský stát, zmizel i díky tomu, že nedostal možnost ustoupit na afghánské území, protože Tálibán nestrpěl mocenskou konkurenci. Takže Tálibán nebyl zdrojem teroru namířeného proti západním zemím, které měly s tou mezinárodní bezpečností takovou starost, ale stal se naopak jeho bariérou. Koneckonců Američané se stahují na základě slibu Tálibánu, že Afghánistán nebude zdrojem teroristického nebezpečí, nebudou tolerovány žádné výcvikové tábory a útočiště Al Kaídy a jejích odvozeniny. Podobné dohody Tálibán uzavřel i s Čínou a Ruskem.

Když se vrátíme do historie, vidíme Al Káídu i Tálibán jako mutace mudžahedínů, které v 80. letech vyzbrojovala CIA na kmenových územích v západním Pákistánu, aby pomohly změnit Afghánistán v „sovětský Vietnam“. Prý to byl nápad Zbigniewa Brzezinského. Ten na konci minulého století potvrdil, že americká pomoc mudžahedínům nezačala až po sovětské invazi 24. prosince 1979, jak se oficiálně tvrdilo, ale skrytě mnohem dřív. Prezident James Carter podepsal první direktivu pro tajnou pomoc mudžahedínům už 3. července 1979, řekl Brzezinski v rozhovoru pro Le Nouvel Observateur v lednu 1998.

Afghánistán měl být pastí pro Sovětský svaz. Ať taky utrpí svůj Vietnam. Z toho lze usoudit, že tenkrát Američané věděli, že v Afghánistánu se válka vyhrát nedá. Brzezinského rozhovor byl zveřejněn s titulkem: Ano, CIA vstoupila do Afghánistánu dříve než Rusové…

Brzezinski řekl, že Spojené státy netlačily Rusy k zásahu, jenom vědomě zvyšovaly pravděpodobnost, že to udělají. Redaktor pak připomíná, že Sověti později ospravedlňovaly svou intervenci do Afghánistánu tím, že bojují proti tajnému nasazení amerických sil, které tomu předcházelo. Měli pravdu, ale nikdo jim nevěřil. Nelitujete toho?, ptal se amerického partnera. Čeho mám litovat?, podivil se Brzezinski. Vtáhli jsme Rusy do afghánské pasti, a toho máme litovat?

Teď se z té pasti hrabou sami. Představa, že to zachrání nějakým novým nasazením zvláště sofistikovaných jednotek a zbraní, která se přemílá v části tisku i u nás, naráží na fakt, že takhle to přece dělali posledních dvacet let. New York Times přináší svědectví z bojišť, že ty zbraně jsou pro afgánské velení důležitější než lidé, takže vojáci jsou ponecháni bez zásob a munice, zatímco zkorumpovaná věrchuška mizí s kořistí nebo se nechá uplatit protivníkem a uvolní mu cestu. „Báli jsme se, že během příštích 20 týdnů dějiny skočí o 20 let zpátky, ale ono se to stalo za 20 dnů,“ cituje list Politico italského generála Claudia Graziana, předsedu Vojenského výboru EU, složeného z náčelníků generálních štábů.

Podle hlubších analýz spočíval základní problém v tom, že Američané a spojenci budovali afghánskou armádu v západním stylu, se všemi nároky na doprovodné služby a logistiku, což v místních podmínkách nemohlo fungovat. Proč měla být afghánská armáda tak podobná té americké? Protože tam Američané chtěli zůstat, podobně jako v Japonsku nebo v Koreji.

Zajímavé svědectví o tom poskytla bývalá americká velvyslankyně u NATO za prezidenta Donalda Trumpa, republikánka z Texasu Kay Bailey Hutchisonová. Volali jí zpravodajové listu Politico, odpovídala z Texasu. Jak uvádí, operační základna v Afghánistánu měla v očích Američanů smysl i mimo rámec boje proti terorismu, protože byla dobrá i proti Číně. To se však teď obrátilo, protože Tálibán se obrátil na Čínu a žádá o pomoc s využitím afghánských přírodních zdrojů, s technologiemi a s finanční podporou. „Je tohle v Americkém zájmu?“, ptá se bývalá diplomatka, nyní vlivná poradkyně. O afghánském zájmu řeči nebylo.

Hutchinsonová potvrdila, že Bidenovo rozhodnutí o stažení amerických sil navazuje na Trumpův slib ukončit nekonečné války. Avšak lituje toho, že Trumpa se nepodařilo přesvědčit, aby tam nechal 2 500 vojáků jako stabilizační sílu. „Kdybych se tenkrát měla vsadit, řekla bych, že tam ty vojáky ponecháme. V takovém postavení jsme v Koreji, Japonsku… Bylo to součástí našich dějin, že jsme zůstali na místě a zajistili si tak kontrolu.“

Skutečnost, že Evropa se začíná trhat od Američanů, Hutchinsonová připisuje francouzskému prezidentu Emmanuelovi Macronovi a jeho výrokům o „mozkové smrti“ NATO a „strategické autonomii“ Evropy. „Nemylte se, Spojené státy vedou NATO, protože máme tu vůli. Vyhlásíme, co chceme udělat, a hájíme to. Generální tajemník NATO Stoltenberg („neuvěřitelně dobrý vůdce“) „se snaží ujistit, že všechny ty řeči o strategické autonomii … nemají vést k vytlačení Američanů.“

V Afghánistánu tedy mělo jít o operační základnu Američanů, která se hodí proti Číně. „Vždycky jsem se Evropany hádali o slovíčka,“ říká Hutchinsonová. Evropské státy označovaly Čínu za „potenciálního soupeře“, čemuž dávaly přednost před přímým označením za nepřítele. „Avšak my máme vůli prohlásit, že nastal čas dívat se na Čínu jako na soupeře a potenciálního nepřítele. Myslím, že generální tajemník /Stoltenberg/ k tomu tak přistupuje.“

Z celé té zpravodajské změti, se dá vyčíst, že Američanům nevyšly jakési šachy a demokracii neupevnilo ani trpělivé bombardování osvobozovaného území. Naším úkolem je zbrojit, abychom jim mohli znovu a znovu pomáhat v dalších civilizačních misích. Nemusíme vyhrát, o to na oněch „operačních základnách“ nejde. To, kdyby se někdo ptal, k čemu je to dobré a proč zase někde máme bojovat i za Prahu.

 

Ilustrační foto: Americké vrtulníky evakuují osazenstvo velvyslanectví

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

luis

Ano, objektivně vzato, máte pravdu.

JiB

BTW: Tady je zpráva OSN, ze které jednoznačně vyplývá, že produkce opia se za vlády Talibanu prudce snížila na objemy blížící se nule, zatímco během okupace vojsky NATO dramaticky vzrostla…

https://www.unodc.org/documents/crop-monitoring/Afghanistan/20210503_Executive_summary_Opium_Survey_2020_SMALL.pdf

 

luis

Určitě,, určitě jen náhoda... Možná by Koudelka k tomu věděl detaily, přece. STS chvojkovice brod  byl zřejmě slušnej oddíl.

JiB

Tak jistě, Lujsi. Již od provalení aféry Írán-Contras máme potvrzené, že USA se neštítí ani kdejakého špinavého obchodu, který lze využít pro budování černých kont pro jiné nelegální operace. A třebas taková 60tis. tajná armáda USA toho musí spotřebovat opravdu mnoho. Ale třebas skutečně jde jen o shodu náhod spolu nesouvisejících. 

https://echo24.cz/a/Sce4R/usa-vytvorily-tajnou-armadu-je-desetkrat-vetsi-nez-cia-a-operuje-po-celem-svete-tvrdi-newsweek

 

luis

Je to přesně tak. Nevím, jestli "pěstování" a produkce opia někdy kleslo na nulu, nikdy však nebylo větší než cca 1/3 světové spotřeby. Jako kdyby producenti čekali na podporu a uznání (a odbyt) od někoho vlivného, aby mohli předvést co umí.

Poznámka: Mezi eurounijními bláboly se objeví občas i zrnka pravdy, vedoucí ke zlepšení situace (viz propagace akce „Mák pro medicínu“ [https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52007XP0485&from=EN]), ale skutek utek.

JiB

Lujsi, na té situaci s opiem je nejzajímavější to, že za vlády Talibanu bylo v Afgánistánu pěstování opia zakázané a v důsledku toho kleslo téměř na nulu, tak za dvacet let okupace USA se vyšplhala produkce v této zemi na 90% (!) světové spotřeby …

Mimochodem čím to, že shodou okolností je evropským lídrem v pašování téhož do Evropy jistý narkomafiánský stát jménem Kosovo toho času také de facto okupovaný stejnou velmocí?!

luis

Na odlehčení velmi vážné situace dávám k lepšímu jednu odposlechnutou "hospodskou" hlášku, kterou jsem slyšel již mnohem dříve v souvislosti s kontrolou vývozu opia z Afghanistánu:

[Prodávám, jak jsem koupil, autorem úvahy byl student a raději jsem to po něm nepřepočítával]

Mají-li Američané v Afghanistánu přes 65 tisíc vojáků a veškerá délka hranic této země je přes 5.5 tisíce kilometrů, tak mi vychází že zhruba co devadesát metrů by mohl stát na hranici jeden voják a nepronikla by ven s opiem ani myš a dovnitř ani kalašnikov či Stinger. A ostatní finance se dají zablokovat zvenku. I když část hranic jsou velehorské průsmyky, na druhou stranu existují drony a také některé okolní země by byly schopny část hranic vzduchotěsně zajistit a tak neexistuje reálný problém (s již jednou vynaloženými silami) zajistit blokádu, během níž by Talibán neměl s čím a za co bojovat (peníze z opia a zbraně). To by ale musel někdo chtít. A pokud by přece jen stačil jeden voják na 180 m hlídané hranice, pak by zbylo ještě 30 tisíc vojáků na ostatní, jako je letectvo a těžké zbraně pro vnitrozemí, kde by se snad uplatnily více i demoralizované afghánské síly.

No řekněte, ač naivní, není to kouzelná úvaha?

Dona

Oficiálne nikto nenazval prítomnosť NATO/USA v Afganistane ako operačné stredisko proti Čína. Dodávam, že aj proti RF, štátom Strednej Ázie, proti Iránu... V skutočnosti im nikdy nešlo o Afgáncov. Afganistan im mal slúžiť ako územie v proxy vojne. 

Nemyslím si - som skôr presvedčená, že oficálne z Afganistanu odišlo NATO na krátku dobu. Rovnako si myslím, že USA majú dohodu s Talibanom o tom, že súhlasia, aby vládli . Možno dávnejšie pochopili, že bude pre NATO výhodnejšie nechať skonsolidovaný, disciplinovaný Taliban ako pre obyvateľstvo prijateľnejší, než vláda dirigovaná nimi. Aké podmienky si dali voči Talibanu, môžeme zatiaľ len odhadovať, napríklad : znížiť produkciu ópia, nedovoliť ISIS sa usalašiť v Afganistane, ani Al - Kaide. Možno požadujú predaj surovín prednostne do USA, nie do Číny.... 

Ak by tieto dohady boli správne, tak USA/NATO neprehrali  " vojnu " v Afganistane. 

To, že Afgánci sa stali uprchlíci vo väčšom množstve, to nie je nič mimoriadne, pretože Afgánci migrovali už pred príchodom NATO. Spojené štáty majú na háku, že Afgánci prchajú najmä do Európy. S takou " maličkosťou " sa netrápili ani po Lýbii, po Juhoslávii, po Sýrii, po Ukrajine, po Pobaltí....Jedni utekali kvôli vojne, druhí za západným konzumom. Občania všetkých štátov kde sa NATO objavilo  kvôli  rozširovaniu demokracie a slobody,  každý štát sa temer vyľudnil - a EÚ pribudli lacné pracovné sily.

 

luis

    Postoj USA k těm, koho v Afghánistánu ponechaly v prekérní situaci příliš nepřekvapuje. Nepřekvapuje ani způsob vyklizení pozic. Zdá se mi, že už při podobném přístupu USA ke Kurdům, a není to tak dávno, v hlavách těch, kdo se spoléhali na sliby největšího ze všech spojenců, už klíčily obavy a mnozí si to vzali k srdci včas. Chování USA je prostě jen otevřenější (bez ohledu na rétoriku) a méně koncepční (snad to souvisí kromě ekonomických zájmů USA ve světě také s vnitropolitickými šarvátkami a vnitřními problémy USA v posledních letech).

Z hlediska budoucího vývoje mě zajímá jiná věc, nemám ale dost informací, abych si utvořil názor. 

Podle toho, co vím, je jednou z příčin afghánského vývoje posledních desetiletí rivalita kmenových vůdců a to, že kábulské vlády je nedokázaly sjednotit, zapojit, sdílet s nimi moc, uspokojit jejich zájmy. V důsledku toho byla pozice kábulských vlád velmi vratká, vnitřní opora nedostatečná a ani zahraniční pomoc to nezachránila. Přes vzájemnou konkurenci se kmenoví vůdci kupodivu dokázali vždy spojit proti jakémukoliv jinému společnému nepříteli. 

Nyní, v době, kdy centrální moc, která nerespektuje kmenové vůdce, padne, nastane skutečný vnitropolitický boj o moc (o způsob boje mi v této chvíli ani nejde). Jak se tedy v této situaci, kdy Talibán je vůdčím prvkem při svržení centrální moci a sám moc přebírá, s tím vyrovná? 

Bude opakovat stejné chyby? Vždyť kmenoví vůdci, pokud nebudou respektováni, budou ve stejné situaci a mohou reagovat podobně. Závisí to na tom, jakou roli přisuzují kmenoví vůdci Talibánu. Roli vůdce jejich společného boje či spíše jen roli nové  centrální moci, která rozhoduje na jejich úkor? 

Bude trvale životaschopný tzv. "emírát"? Jsou náboženské a mocenské principy, které fungují v jiných takových státních útvarech dostatečné "výkonné a efektivní", aby zajistily stabilitu i v Afghánistánu?

 

luis

Nejsmutnější na tom je, že jasné a jednotné (bráno vzhledem ke všem  možným  "mluvčím" za naši zahraniční politiku) stanovisko k Afghanistánské i k dalším podobným misím zazní teprve až bude možno vytvořit ozvěnu z nějakého nového amerického stanovení a vyhlášení kurzu.

antoninsebek

Dnes pan Politik Pospíšil na ČT24 se udivil, jak rychle mohl padnout Kábul. On že očekával, že se tak stane tak za tři měsíce.

Pokud by se podíval na internet, tak by zjistil, že toto město má řádově 4,5 milionu obyvatel. Toto množství lidí spotřebuje hodně a hodně potravin a prosté obklíčení by dospělo ke stejnému výsledku: předání města bez jednoho výstřelu. 

Poté, co jsem zjistil, kolik máme mezi poslanci odPorníků na korunový výr 19, se nedivím.

A pana Pospíšila rozhodně volit nebudu.