Brexit do dalšího prodloužení

brexit door
23.10.2019 01:53
Poslanci Dolní sněmovny v Londýně schválili rozvodový zákon s EU v prvním čtení, ale odmítli jeho bleskové projednání, aby ho mohli doplnit o požadavek druhého referenda. Stávající termín odchodu 31. října už se nestihne a vypadá to na předčasné volby.

Rozvodový zákon o Brexitu postoupil do dalšího čtení, dokonce s nečekaně velkou převahou, která – jak si povšimli bystří komentátoři Financial Times – byla v poměru 52:48, tedy přesně stejném jako referendum o Brexitu. Byla to chvíle velké radosti pro premiéra Borise Johnsona, kterému se nakonec povedlo to, na čem ztroskotala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Jeho radost však byla velice krátká. Krátce na to sněmovna odmítla bleskové přijímání tohoto zákona, který měl být během tří dnů schválen v Dolní sněmovně, aby o víkendu mohl proletět Horní komorou a umožnit tak Brexit 31. října nebo o pár dní později, až jej projedná i Evropský parlament.

Nic takového se tedy nestane a dopisy do Bruselu s žádostí o další prodloužení Brexitu přinejmenším do konce roku tak dostávají reálný smysl. Premiérův pocit, že vyhrál, byl mylný. Šlo o taktické hlasování, kterým se otevřela brána pro poslanecké návrhy. Sněmovna souhlasila s rozvodovým zákonem v principu, smyslem bylo zabránit odchodu bez dohody. V dalším projednávání budou na stole poslanecké návrhy, mezi kterými nebude chybět druhé referendum i s možností Brexit zrušit.

Premiér před hlasováním vyhrožoval, že nic takového nepřipustí a raději návrh stáhne a vyhlásí ještě před vánoci předčasné volby. To se může stát, takže technicky vzato, jak prohlásil předseda sněmovny John Bercow, „zákon je teď v limbu“. Premiér pak opustil sněmovnu a už na něj nebylo možné útočit dotazy, jak chce dál postupovat. Později vzkázal, že míč je na straně EU, která musí rozhodnout, jak bude na žádost sněmovny o prodloužení termínu reagovat.

V debatě, která tomu předcházela, poslanci zdůrazňovali, že se jedná o nejzávažnější zákon od druhé světové války. A také zákon nejkomplexnější. I s doprovodnými dokumenty má přes 400 stránek. Vláda ho dala k dispozici v pondělí večer, a za tu dobu ho nikdo nemohl seriózně prostudovat.

Největší problém představuje stále Severní Irsko, které má být od Británie odděleno celní hranicí, ve které je spatřována hrozba pro přerušení obchodních vztahů. Michel O´Neil, vedoucí představitelka irské republikánské strany Sinn Féin, už prohlásila, že navržená dohoda urychlí úvahy o sjednocení Irska. Původně očekávala referendum o sjednocení do pěti let, ale díky Brexitu to bude nejspíš dřív. Německo se dokázalo sjednotit za rok, uvedla jako příklad.

Večer přinesl list Guardian neoficiální zprávy z úřadu premiéra, že Boris Johnson trvá buď na Brexitu 31. října, nebo svůj návrh rozvodového zákona stáhne a okamžitě vypíše předčasné volby. V tomhle duchu měl informovat Brusel. Těžko však říci, zda jedná z pozice síly. Sobotní miliónová demonstrace v Londýně ukázala, že odpůrců Brexitu je hodně a jsou aktivní. Ulicemi procházely delegace z celé země, některé byly na cestě celou noc. Mluvily za spoustu dalších lidí ve své domovské obci či městě a kdyby došlo k volbám, celá tato armáda aktivistů se zapojí do přesvědčovací kampaně.

Johnson také přišel o svůj klíčový argument, že je to vlastně souboj „parlament versus lid“, tedy, že sněmovna chce občany připravit o výsledky jejich hlasování. Ale zákon o rozvodu byl přece v prvním čtení přijat. Zato snaha znemožnit důkladné projednání nejsložitějšího a nejzávažnějšího zákona za poslední desetiletí je prostě nezodpovědnost.

Drama tedy pokračuje. Shakespeare by to nenapsal líp. Je to napínavé až do posledního dějství. Jen nevíme, kdy bude.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Není vyloučeno a je to velmi pravděpodobné, že Evropská rada dá Borisi Johnsonovi odklad do konce ledna, tedy odklad, o který evidentně nestojí. Navíc představitelé EU vyhrožovali britskému parlamentu, že žádný další odklad nebude. Boris Johnson se obrátí na všechny hlavy sedmadvacítky, aby zjistil, zda není někdo ochotný odklad sabotovat a tím Gordický uzel rozseknout.  EU bude mít stejně, i kdyby s odkladem Brexitu souhlasila, velký problém. V euro-parlamentu budou stále zasedat Faragovi lidé a budou torpédovat jakékoliv hlasování. Také v nově navržené evropské vládě nezasedá žádný britský ministr a Boris se neúčastní zasedání rady, takže už teď není Británie plnohodnotným členem  

Pokud vím, tak rozpustit parlament a vyhlásit nové volby může britský premiér pouze se souhlasem dvou třetin dolní sněmovny. Stále není jisté, zda dojednaná smlouva, přetavená v zákon, je minulostí nebo zda 299poslanců, kteří projednávání zákona odmítli, podpoří návrh nového zákona, který donutí premiéra zákon znovu otevřít. To už by byla absurdní fraška, která by překonávala doposud známé hranice lidské logiky.