Britská demokracie se svléká do naha

Fiala Zbyněk
22.1.2019 01:10
Premiérka Theresa Mayová není ochotna ustoupit většině Dolní sněmovny. Ta odmítá dohodu s EU v té podobě, jak ji premiérka předložila, ale zároveň chce vyloučit odchod bez dohody. Návrhy poslanců však nebudou podle mluvčího Downing Street pro vládu zavazující. V záloze je také možnost vládního veta, které by pak bylo předáno k rozhodnutí královně.

Konečně došlo na otázku, co že si vlastně Britové od EU přejí. Premiérka Theresa Mayová slíbila, že se na to poslanců zeptá. To se zdá být hlavním prvkem jejího Plánu B, se kterým v pondělí vystoupila v Dolní sněmovně. Soustředila se přitom pouze na problém pojistky EU, že v Severním Irsku nebude vztyčena střežená hranice, která by mohla obnovit sektářské nepřátelství mezi irskými katolíky a protestanty sousedících zemí.

To, co Mayová zatím vyjednala, tedy případné zachování stávajícího režimu na ostrově, naráželo na odpor tvrdého jádra konzervativců, protože v tom viděli riziko trvalého spojení s EU v podobě celní unie. Další poslanci jsou zase rozhořčeni, jak Mayová podléhá této „menšině menšiny“. Spokojen nebyl skoro nikdo, proto vláda před týdnem utrpěla historickou prohru o 230 hlasů. Ať tedy vymyslí něco lepšího, žádá Mayová.

Zároveň odmítla společné návrhy umírněných poslanců z obou stran zadních lavic (kde sedí ti řadoví). Ti požadují, aby vláda požádala EU o oddálení konce jednání o odchodu a výslovně se vzdala rozvodu bez dohody. Potom však bylo trochu nelogické, když Mayová poslancům nabídla, aby se více zapojili do jednání o příštích vztazích. Takové jednání však vůbec nemůže začít, pokud Británie neuzavře dohodu o uspořádaném odchodu z EU.

Premiérka ve sněmovně odklad odchodu odmítla, protože za jedinou věc, kterou by to mohla zdůvodnit, považuje stažení žádosti o odchod z EU. To však šéf opozičních labouristů Jeremy Corbyn odmítl. V odpovědi na premiérčin výklad Plánu B uvedl, že chce nabídnout zcela jiný režim soužití. Připomíná norský model – celní unie a přístup na společný trh při respektování všech čtyř základních svobod EU, včetně pohybu osob. Odmítá „závody ke dnu“ v pošlapávání práv pracujících. Labouristé proto podpoří návrh na znemožnění odchodu bez dohody a začnou uvažovat o druhém referendu.

Corbyna pobouřilo, že Mayová stále odmítá uznat rozsah porážky, kterou utrpěl její původní návrh. Teď se pokouší vrátit s nabídkou, se kterou už jednou pohořela, „jako kdybychom uvázli v časové smyčce Groundhog Day“ (z filmu Na Hromnice o den více). Vyzval premiérku, aby potvrdila, že se bude řídit případným usnesením sněmovny, které odchod bez dohody vylučuje. Na to si vyslechl od Mayové poučení, že přece to, o co se ona právě snaží, je získat souhlas sněmovny s dohodou...

V následujících dnech, kdy se mohou předkládat pozměňující návrhy k Plánu B, proto chtějí společné skupiny poslanců jak z Konzervativní, Labouristické strany prosadit změnu sněmovních pravidel, aby se mohli ujmout legislativní inciativy. Premiérka Mayová však odmítá pozměňující návrhy respektovat. Při dopoledním briefingu s novináři její mluvčí podle listu Guardian tvrdil, že „návrhy poslanců umožňují vyjádřit vůli sněmovny, ale nebudou právně závazné“.

Podobným směrem mířila úvaha bývalého šéfa legislativní rady vlády ( government´s first parliamentary counsel) Stephena Lawse, když v televizi komentoval návrh Dominica Grieva, bývalého ministra spravedlnosti vlády Mayové. Grieve je přesvědčen o právní přípustnosti toho, že by si sněmovna odhlasovala právo předkládat návrhy, které by zabránily odchodu bez dohody, a mohla by taky prosadit jejich přednostní projednání. Mezi těmito návrhy by byl především odklad konce jednání s EU podle paragrafu 50 a uzákonění povinnosti vlády, že s odchodem bez dohody nesmí počítat. Odklad by pak byl s velkou pravděpodobností využit k druhému referendu. Lawse podobné úvahy vyděsily, protože se obává, že by vláda postup vetovala a konečné slovo dostala královna. Znamenalo by to porušení ústavního pořádku, protože královna je vyloučena z politického rozhodování.

Obavy z britského odchodu bez dohody přitom narůstají s každým zbývajícím dnem do 29. března, kdy vyprší stávající lhůta pro jednání. Ministr obchodu Richard Harrington v televizním rozhovoru ve chvilce oslabené kontroly prohlásil, že odchod bez dohody by byl „absolutní katastrofou“ a že u něčeho takového nechce být. Generální ředitelka Konfederace britského průmyslu CBI Carolyn Fairbairnová po projevu Mayové prohlásila, že „parlament zůstává ve slepé uličce a klouzačka k útesu je stále strmější“. Další představitelka hospodářské sféry, Allie Renisonová, která má na starosti evropské záležitosti v londýnském Institutu ředitelů, vidí pokračování politické „stáze“, zmrtvění. „Zoufale potřebujeme politiky, kteří to s hledáním cesty myslí vážně...“

https://www.theguardian.com/politics/blog/live/2019/jan/21/brexit-latest-news-mays-statement-mps-commons-deal-will-be-absolute-disaster-says-business-minister-as-may-prepares-to-address-mps-politics-live

Vážné obavy mají i tři čtvrtiny největších britských společností, které jsou zařazeny do londýnského burzovního indexu FTSE 350. Teď už očekávají, že je Brexit poškodí tak jako tak. Ještě loni v létě přitom 58 procent těchto společností předpokládalo, že se jich Brexit nijak nedotkne. Podle dvou třetin nemělo být riziko Brexitu tím hlavním, s čím se budou muset potýkat. Teď se však situace zhoršila. Společnosti se obávají, jak zaznamenávají Financial Times, že politický chaos v Dolní sněmovně a riziko odchodu bez dohody se sečte s obchodní válkou mezi USA a Čínou. Za hlavní riziko této třeskavé směsi pak 58 procent společností považuje právě Brexit.

https://www.ft.com/content/518bbe58-198f-11e9-9e64-d150b3105d21

Mezinárodní měnový fond výrazně zhoršil svá očekávání globálního hospodářského vývoje ve srovnání s tím, jak to viděl ještě v říjnu loňského roku. Upozornila na to nová hlavní ekonomka MMF Gita Gopinathová, když prezentovala pravidelnou zprávu, která vychází u příležitosti zahájení Světového ekonomického fóra v Davosu. „Neznamená to, že začíná prudký obrat dolů, ale musíme vzít všechna narůstající rizika vážně,“ dodala opatrně. Brexit bez dohody k nim patří. Podle MMF je tu „narůstající možnost“, že by se jeho negativní důsledky šířily do celé Evropy. Když se k tomu přičte čínské zpomalení, které má být také hlubší, než se čekalo, může to „spustit náhlý výprodej na finančních a komoditních trzích“. Jinými slovy, zachraň se, kdo můžeš...

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Je zajímavé, že britská libra v lednu minimálně neklesá. Otázka zní: Kdo se bojí více, dovozce nebo vývozce? Odpovím si sám, více se bojí vývozce. Například pan Čulík z Britských listů se obává, že Britové budou od dubna hladovět. Je pravdou, že EU jako celek je největší vývozcem pšenice, ale kupodivu to takzvaně "zaostalé" Rusko má prvenství mezi samostatnými státy. Společně s Kanadou, USA a Austrálií jsou schopni dodat dostatečné množství a s radostí. Ovšem nechci vidět například rozsah zemědělských protestů ve Francii. To nebude žádný samet! Aproto EU couvne a donutí Irsko k vstřícnější dohodě. Naše vláda se již dnes Britům podbízí a garantuje jim na dva příští roky maximální výhody při pobytu u nás.