Kdy budeme znát jméno nového prezidenta USA?

Donald Trump, stávající prezident, mediální celebrita a hvězda někdejších veleúspěšných televizních show, muž, který v tomto stylu práce s veřejností pokračuje celé poslední čtyři roky.

Proti němu Joe Biden, bývalý viceprezident USA Baracka Obamy, předtím dlouholetý významný senátor a tedy muž, jenž byl desítky let součástí washingtonského establishmentu. Přitom Biden byl schopen projevit velkou pružnost při přijímání programových cílů a požadavků levého křídla demokratické strany, které by ve svých důsledcích vedly Spojené státy k poměrně hlubokým reformám, zejména zdravotního systému. Ale také k reformám v oblasti školství i v oblasti sociální ad..

Začátkem tohoto roku se zdálo, že je vše jasné. Ekonomika USA utěšeně rostla. Trump dokázal navázat na velmi dobrý vývoj americké ekonomiky, který nastal za vlády B. Obamy.

Počátkem roku byl Biden nicméně v průzkumech veřejného mínění brán jako silná alternativa prezidenta Trumpa. Byl prostě jediným z uchazečů o kandidaturu na prezidenta za demokratickou stranu, kdo byl schopen Trumpa bezpečně porazit. To, myslím, rozhodlo pro jeho nominaci. Levé křídlo strany, díky Trumpově vyhrocené politice bylo galvanizováno do té míry, že plně podpořilo prezidentského kandidáta své strany, byť je tomuto křídlu Biden názorově velmi vzdálen.

V jarních měsících dopadla na Spojené státy pandemie COVID-19, jejíž dopady prezident Trump a jeho administrativa dlouho zlehčovali. Avšak ve druhém čtvrtletí došlo v důsledku pandemie k takovému omezení americké ekonomiky, které překonalo jakékoliv předchozí nepříznivé představy. Pandemie neztratila svou sílu.

V květnu pak došlo k zabití afroamerického občana George Floyda policistou Derekem Chauvienem ve městě Minneapolis. Poté  v desítkách amerických, zejména velkoměst a větších měst vzplanuly rozsáhlé nepokoje, často spojené s rabováním a ničením materiálních hodnot.

Dá se říci, že v důsledku těchto dvou jevů – pandemie a nepokojů v důsledku vraždy Afroameričana a přehnané tvrdých postupů americké policie – všechny ostatní témata volební kampaně na prezidentství byla utlumena. Prostě diskutuje se hlavně o COVID-19 a o rasismu.

Zdá se, že v těchto volbách zažijeme rekordní účast voličů. Hlasy zaslané korespondenčně totiž ještě před zahájením hlasovacího aktu odevzdalo již téměř sto milionů amerických občanů. Prostě situace se vyhrotila.

Trump straší, že jeho vyzyvatel v případě své výhry zavede v zemi komunismus jako na Kubě anebo socialismus jako ve Venezuele. A že Biden zavře lidi do karantény a de facto zruší Vánoce i den Díků vzdání. Biden obviňuje pro změnu Trumpa ze snahy podkopat demokratický ústavní systém a také z naprosté neschopnosti řešit nastalé problémy, zejména pak pandemii COVID-19.

Nervozita v obou volebních táborech i mezi jejich přívrženci se zvyšuje v důsledku toho, že jsou zpochybňovány výsledky průzkumů veřejného mínění. Je pravda, že před čtyřmi lety v průzkumech veřejného mínění zvítězila jasně H. Clintonová, coby demokratická kandidátka na prezidentství. Ale vedení v průzkumech v tzv. swingových státech tehdy nebylo ve prospěch Clintonové tak jasné. Trump se v posledních dnech před volbami před čtyřmi lety soustředil především na tzv. swingové státy, často tradičně volící demokraty a zvrátil tam volební výsledek ve svůj prospěch. Někdy i o velmi malé počty voličů. Tento jeho přístup rozhodl, i když Hilary nakonec měla vyšší počet hlasů celoamericky.

Situace je velmi komplikovaná a může se stát již druhý den po volbách nepřehlednou.

V každém státě americké Unie se totiž hlasy sčítají trochu jinak, podle jiných pravidel. Vlastně v každém z pěti tisíc volebních okrsků, v nichž probíhají volby, mohou být pravidla nastavena jinak.

Jinak řečeno, pokud budou volební výsledky těsné, budou je jeden nebo druhý kandidát na prezidentství, tedy ten kdo prohraje, zpochybňovat. V těch státech, kde volební výsledky budou těsné, se budou hlasy prostě přepočítávat. Pokud ovšem Biden vyhraje ve všech tzv.swingových státech vč. Pensylvánie a Severní Karolíny a ještě v Texasu, tedy ve státech s velkými počty volitelů prezidenta, budou mít případné protesty jen lokální význam. Ovšem v případě těsných volebních výsledků se bude přepočítávat a to možná dlouhou dobu, takže několik týdnů nebudeme znát jméno nového amerického prezidenta. Proto takovou péči věnoval D. Trump jmenování nové soudkyně Nejvyššího soudu. Protože Nejvyšší soud nakonec může být tou instancí, kde se volby rozhodnou.

Na druhé straně ovšem Trump v minulých volbách přesvědčil, že je schopen se politicky dostat v závěru kampaně i ze zdánlivě ztraceného boje s úspěchem.

Můj soukromý tip, který ovšem může  selhat, je ten, že již v tomto týdnu budeme znát nového prezidenta Spojených států a že jím bude J. Biden. Rozdíl v celostátních průzkumech je mezi oběma kandidáty totiž až překvapivě velký (8%), ale i v průzkumech ve swingových státech na tom vlastně není Biden tak nejhůř.

Voliči demokratické strany ze středních a nižších středních vrstev zřejmě dobře chápou, že pokud bude Trump úspěšný a bude mít za sebou Kongres s republikánskou většinou, může zrušit zdravotnickou reformu, prosazenou předchozím prezidentem Obamou. Naopak Biden by rád rozšířil zdravotní pojištění na další miliony Američanů. Zatím by sice nevzniklo všeobecné zdravotní pojištění jako v západní Evropě, ale bylo by to řešení, které by se tomu evropskému velice přiblížilo.

Tentokrát mají demokraté šanci ovládnout také obě komory Kongresu USA. Pokud jde o Sněmovnu reprezentantů, mělo by se jim to povést, a to s větší převahou hlasů, než jakou mají dosud. Pokud jde o Senát, není vyloučené, že si republikáni udrží mírnou převahu, ale je reálné,  že se jejich většina zúží. Pokud by se demokratům podařilo ovládnout obě komory, měli by velkou šanci prosadit hlavní programové záměry J. Bidena. Oba kandidáti, pokud budou zvoleni, se ještě ve „starém“ Kongresu pokusí o prosazení své verze finanční pomoci pandemií postižené americké ekonomice.

Připomínám, že v Senátu se volí jen třetina jeho členů (35 senátorů). Velká část analytiků, komentátorů a pozorovatelů se obává budoucího vývoje. Tedy neblahého vývoje, který může nastat již za několik desítek hodin, pokud nebude volbami jasně vyprofilovaná většina volitelů prezidenta. Pokud se toto stane, může nastat v USA ústavní krize, nepokoje a další odklad řešení koronavirové pandemie. To by ovšem mohlo znamenat, že se nejsilnější země Západu a celého světa ponoří na týdny či měsíce do chaosu. Nikdo soudný si to nepřeje. A tak doufejme, že budeme znát jméno staronového či  nového amerického prezidenta co nejdříve po volbách.

Jiří Paroubek