Rozhovor s Jaroslavem Vostatkem: Penzijní reformu? Hned a zadarmo (II. část)

24.1.2011 08:36
Profesor ing. Jaroslav Vostatek, CSc., je vedoucím katedry veřejné ekonomiky na Vysoké škole finanční a správní a patří mezi hrstku českých expertů, kteří mluví o důchodové reformě opravdu zasvěceně. Bezděkově komisi, která v reformě vidí soukromý byznys století, to kazí, protože je přesvědčen, že to hlavní lze udělat bez soukromých fondů, hned a prakticky zadarmo. Modelem je Panevropský penzijní systém, který ponechává průběžné financování, ale zvyšuje zásluhovost. Sociální souvislosti by se pak řešily zvlášť sociálním pilířem, který však musí být financován ze státního rozpočtu, tedy z daní. Tak to ostatně dělají všechny civilizované země, a proto taky staví proti nerovným příjmům i nerovnou sazbu daně, progresívní zdanění.

 

 

 

 

 

 

 

(První část rozhovoru naleznete ZDE.)

O systému NDC se přece uvažovalo i u nás. Proč z toho nakonec sešlo?

Jaroslav Vostatek: Navrhovala to sociální demokracie. Původně díky mně, protože jsem přesvědčil ministra Vladimíra Špidlu, že je to to nejlepší. Pak se stal premiérem a penzijní reformu převzal náměstek ministra Jiří Hofman, ale ten už neměl potřebný tah na branku. Pak NDC zkoumala první Bezděkova komise z roku 2004 a došla k závěru, že to nejde.

Tehdejší argumenty si pamatuju – většina lidí by měla stejný minimální důchod, protože by spadli pod hranici, odkud se jim to musí dorovnat.

Jaroslav Vostatek: To zní logicky.

A je to nevyhnutelné?

Jaroslav Vostatek: No není, samozřejmě. Záleží na tom, kam si nastavíte to minimum. Tehdy bylo daleko výš než dnes. Navíc tam byla zahrnuta řada dalších věcí, které tam nepatří. Data tam totiž vkládali lidé, kteří NDC nechtěli. Nechtěly je ani odbory. Řekli mi tenkrát – a měli pravdu – že NDC není žádná levicová reforma. Není, ale nenajdeme na ní ani nic pravicového. Je to formule, která říká, že důchod bude zásluhový, nic víc. Tečka. Sociální složka, solidarita se musí řešit jinými nástroji.

Existuje ještě další systém, který se podobá NDC. Je to bodový systém, jaký mají třeba v Německu. Rozdíly jsou nepatrné a týkají se techniky valorizace nebo pružnosti výpočtu důchodu. NDC je pružnější.

Je to škvírka, kudy tam pronikne solidarita?

Jaroslav Vostatek: Ne, z NDC žádnou solidaritu nevyrobíte. Nanejvýš tam můžete přihodit nějaké peníze ze státního rozpočtu. Pak se to může projevit v parametrech zhodnocování účtu a zhodnocování důchodu, ale zase podle stejného mechanismu pro všechny. Výpočty musí být opravdu kvalitní. Když tam zadáte špatná čísla, tak to může i explodovat. Nevyjde to a vzniknou nároky, které nejsou v souladu s tím, co se vybere. Proto se musí systém neustále hlídat.

NDC bylo vymyšleno ve Švédsku, zavedeno bylo roku 1999. Příspěvek činí 16 procent ze mzdy, ale jejich systém má i další složky. Švédové dávají také 2,5 procenta mzdy do soukromého pilíře ve speciální státní důchodové pojišťovně s nízkými provozními náklady. Další asi 3 procenta mzdy zaměstnavatelé a zaměstnanci dávají do různých podnikových penzí a k tomu si lidé obyčejně udržují i osobní důchodové spoření.

Samotné NDC je tedy jen jednou složkou, a ta má modelově vynést důchod o výši 39 procent předchozí mzdy. Takhle to mají nastavené, a pak to pravidelně upravují, když do rovnice dají dosavadní důchodové nároky, očekávané platby pojistného a další proměnné. Když to shrnu, systém je pro běžného účastníka jednoduchý, srozumitelný, ale od správců vyžaduje pravidelné jemné ladění. Což je v době mohutné výpočetní techniky a propojených databází poměrně snadné.

Švédové jsou tedy dobrý vzor?

Jaroslav Vostatek: Zejména snahou o minimální režii v povinném soukromém pilíři. Například klienti jsou anonymní pro dodavatele investičních fondů. Když si někdo svou soukromou část přihlásí u fondu ING, tak ING se nedozví jméno klienta a nemůže mu nabízet žádné další služby. To ušetří obrovské prostředky. Když fond někoho láká, tak je to strašně drahé. To ví i liberální země jako je Británie, proto zavádí státní pojišťovnu NEST Corp. pro obsluhu podnikových penzí. Cílem je dosáhnout co nejnižší režie. Bude tam i nějaká státní podpora, proto si to nechali schválit v Bruselu.

Náklady fondů jsou klíčové pro rozhodování, jestli vůbec nějaké fondy soukromého spoření v systému mít. Ve Švédsku je i poskytování penzí z fondového spoření ve státní pojišťovně, nechtějí to dát – jako Bezděkovci u nás – soukromým firmám. A světové zkušenosti říkají, že v soukromé pojišťovně to bude v průměru o deset procent dražší. Finanční sektor je drahý! Dříve jsem dělal ve Wüstenrotu a byl jsem taky drahý.

Už mne při jiné příležitosti napadlo, že stávající reformní projekt je pravým opakem žádoucího win – win. Bude to prohra – prohra. Připlatíme si zvýšenou DPH, abychom mohli mít v budoucnu nižší penze.

Jaroslav Vostatek: Jistě. Dá to hledání v přílohách Bezděkovy zprávy, než přijdete na to, že nejprve počítají s poklesem náhradového poměru, tedy průměrného důchodu ze 42 na nějakých 35 procent předchozí mzdy, a pak to teprve poroste na 42 procent. Ale pozor, je tam poznámka, že je to za všechny složky penzijního systému. Takže vůbec nevíte, co se slibuje z nového kapitalizačního pilíře.

Lidé nevědí, do čeho jdou?

Jaroslav Vostatek: Určitě, a vláda z nich dělá doslova blbce. Vůbec se nesnaží lidi přesvědčit, přinejmenším ty, kteří umí trochu počítat. Publikováno není nic. Ale světové zkušenosti jsou takové, že to vyjít nemůže. Vyjde leda tak model, ale napřed do něj musím dát špatné údaje…

Dost podstatnou věcí je to, čemu se říká náklady přechodu, a já tomu říkám zbytečně vyhozené peníze. Kdybychom přešli jen na jiný průběžný systém, na NDC, nic takového dělat nemusíme. Když se kvůli finančním nákladům takového přechodu vytvoří dodatečný dluh, nebo se prodají státní aktiva, která se mohla použít na něco jiného, nebo se zvýší daně, ať už DPH nebo jiné, tak se tím utlumí ekonomika. Mimochodem, ani ta díra v rozpočtu, která tak vznikne, není v závěrečné zprávě Bezděkovy komise kvantifikována. Tam se nedozvíte, kolik činí ona tři procenta z mezd 40 letých a mladších, která se vyvedou opt-outem. Tohle číslo tam nikde nenajdete. Já jsem to odhadl na 15 až 20 miliard, potom někdy před měsícem Hospodářské noviny napsaly 18 miliard, a ministr Jaromír Drábek zase řekl v ČT u Václava Moravce, že to bude 50 miliard ročně. To jsou vyhozené peníze, které povedou k utlumení ekonomiky. Každoročně.

Co byste tedy od vlády očekával?

Jaroslav Vostatek: Seriózní by bylo říci, kolik to dělá a kde se vezmou ty peníze. Dát k tomu nějaká doporučení. Proč zrovna sjednocení DPH na 19 procentech? Ale ta úvaha o snížení pojistného na důchodové pojištění o pět procentních bodů, to už nemá s touto důchodovou reformou vůbec nic společného.

Chtějí lidem udělat radost, že dostanou – čistá ruka – víc.

Jaroslav Vostatek: To nevíme, vsadím se, že to sníží firmě. Ani to ale neřekli. V každém případě to sjednocení sazeb DPH má pokrýt nejen výpadek příjmů kvůli snížení pojistného, ale zaplácnout i náklady toho přechodu. Ale obojí by mělo být kvantifikováno, a není. Podobně snížení stropu pojistného, údajně kvůli Ústavnímu soudu. Nemáme sociální pojištění, tak není důvod, proč se mění pojistné. Když se řekne, že je chceme mít, teď, v rámci reformy, tak tomu rozumím. Ale to nikdo neřekl!

Ústavní soud vlastně rozhodoval o něčem, co neexistuje?

Jaroslav Vostatek: Ano. Spíš si vydedukovali, že bychom sociální pojištění mít měli, protože jen v pojištění je vazba mezi tím, co zaplatím a co dostanu. Jinak ne. Jde-li o sociální pilíř, tedy nikoliv pojištění, pak se to financuje ze státního rozpočtu. Ale Bezděk, ministerstvo a další se nechtějí tím sociálním pilířem zásadně zabývat.

To, co nazýváme pojistným, je tedy daň.

Jaroslav Vostatek: Je to daň a je třeba s tím tak zacházet. Jenže ta daň nemá žádné oprávnění. Neznám žádnou daňovou teorii, která by říkala, že máme mít takovou daň. Znám daň z příjmů, znám DPH, znám ještě nějaké další daně, ale není tam daň, která by se vypočítávala procentem z příjmů zaměstnanců, a platil ji navíc i zaměstnavatel. Sociální pojistné má smysl, jen když existuje sociální pojištění. Každá rozumná vláda by teď měla říci, v jakém rozsahu chce sociální pojištění. Když to neřekne, tak je buď neschopná, nebo to nechce říci, protože sociální pojištění z nějakých ideologických důvodů nechce.

Co všechno by tedy mělo v penzijním systému být? Základní pilíř sociálního pojištění – vy navrhujete NDC. Pak je soukromý pilíř. Co k němu patří?

Jaroslav Vostatek: Individuální spoření a pojištění všeho druhu, nějaké podnikové penze.

Hovořil jste také o sociálním pilíři, na pomoc těm, kdo tím propadnou.

Jaroslav Vostatek: Sociální pilíř může obsahovat minimální garantovanou penzi, kterou se nejnižší penze dorovnají na nějakou úroveň, a vedle toho může mít i procentní doplněk, který zvýší nízké penze ze sociálního pojištění. Ale to všechno, jak už jsem řekl, penězi ze státního rozpočtu. Když to sečteme, můžeme dnešní pojistné podstatně snížit, ale současně musíme zavést další sazbu daně z příjmu. Zavést progresi jako doplňkový rozpočtový zdroj.

Státní podpora je běžná i u soukromého pojištění?

Jaroslav Vostatek: Neznám jedinou zemi OECD, kde by to nedělali. Vždycky je ale důležitá otázka, kolik se dává. Tady je nejzajímavější to, že naše penzijní připojištění je dotováno nejvíc na světě. To je objektivní závěr OECD.

Když ještě přihlédneme k tomu, že tam lidé spoří nejmenší částku a že při první příležitosti, kdy jim to smlouva dovolí, si všichni všechno najednou vyberou, tak těmi největšími penězi zároveň platíme největší blbost na světě.

Jaroslav Vostatek: Je to tak. A těch nesmyslů máte v našich penzijních fondech víc. Teď si představte, že ty fondy nevyplácejí svým akcionářům dividendu. Žádný z nich to dosud neudělal. Buď tedy ty peníze vyvádějí jinak, třeba přes poplatky, nebo to mají jenom jako marketing pro prodej jiných produktů.

Naše penzijní připojištění je také v rozporu s právem Evropské unie a už mělo být dávno zrušené. Smlouva o penzijním připojištění je nepochybně smlouvou pojistnou, díky tomu, že je tam nárok na důchod. Sice to skoro nikdo nevyužívá, těch penzí je u nás jen asi deset tisíc, ale kvůli tomu je to pojištění. To znamená, že to podléhá regulaci příslušnými evropskými směrnicemi o pojištění a příslušnými národními zákony. U nás máme zákon o pojišťovnictví, o pojistné smlouvě a další, ale penzijní fondy a penzijní připojištění se tím neřídí! Při vstupu do EU mohla ČR teoreticky požádat o výjimku, ale neudělala to, také by se nám asi vysmáli. Tím pádem je to celé na vodě.

Když se oddělí majetek pojištěnců od majetku akcionářů fondů a když se zruší jednorázová výplata, tak se do požadovaného rámce dostaneme?

Jaroslav Vostatek: To se musí udělat se vším všudy. Třeba pojistné podmínky nemůže určovat stát, ty si vybírá klient z nabídky na trhu. Pokud však z toho uděláte důchodové pojištění, je zbytečné uvažovat o nějakém oddělení prostředků klienta a firmy, protože to existuje v životním pojištění automaticky. V bilanci máte položku rezerva pojistného životního pojištění, a tím je to dané. S tím není třeba dál nic dělat.

Kdybychom tedy chtěli evropskou směrnici transponovat do našeho práva penzijního připojištění, tak řekněme – od 1. ledna 2012 nebo 2013 převedeme všechny penzijní fondy na životní pojišťovny, zrušíme zákon o penzijním připojištění, a je po problémech.

Shrňme to – pokud by se zavedlo sociální pojištění, třeba NDC, doplněné dalšími pilíři penzijního systému, okamžitě můžeme snížit pojistné, zároveň musíme zvýšit daně, třeba progresívní daní z příjmů, a Ústavní soud nemá co řešit.

Jaroslav Vostatek: Ano. Měli bychom přitom promyslet variantu, že bychom zvládli všechno z jedné vody, včetně toho Ústavního soudu.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: penzijní reforma, rozhovory

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

albert
Privátní penzijní fondy pochopitelně jsou řešením napsal pan Václav Racek. Samozřejmě i špatné řešení je řešení. Osobně nemám vůbec žádnou důvěru v povinné privátní penzijní fondy. Myslím, že i Alexandr Tomský, politolog a nakladatel, člověk s pravicovým myšlením, který dlouhodobě žil v Anglii ztratil důvěru pro tyto fondy poučen vlastní zkušeností, když mu jeho penzijní fond zkrachoval.

Nelze uvažovat v délce jen 30 let. Dnešní 20-ti letý, půjde do důchodu podle současného zákona za 45 let. Předpokládejme dožití 15 let. Takže je potřeba uvažovat, co některé z nás čeká za 60 let.

Kdysi v minulosti odborník vypočítal jak maximálně může být velká rozloha města s ohledem z jaké vzdálenosti lze ještě dopravit seno pro koně. Výpočet měl správný, jen nemohl vědět, že přijdou automobily, plyn, elektrika. Nemyslím, že je vhodné, aby společnost tak úporně a se spěchem řešila něco, kde nelze odpovědně předvídat výsledek.
Většina našich spoluobčanů ve společnosti nemá ani průměrný plat. Kolik si tam naspoří? Ne, nechce se mi to rozebírat. Není potřeba velkých znalostí, aby člověk pochopil, že privátní penzijní fondy jsou řešením tady a teď, ale pouze pro úzkou zájmovou skupinu.

Zásadní problém nejsou budoucí důchody, zásadním problém je špatně funkční finanční svět. Překvapuje mě, že jsou tak malé ohlasy na Kateřinu Amiourovou, resp. na to jak „banky tisknou peníze“. A zřejmě je to velký problém, který by společnost měla řešit. Mimochodem obdobně o vzniku „nových peněz“ uvažuje španělský pravicový ekonom Jesús Huerta de Soto. Jak je možné, že ekonomové nemají zájem diskutovat o tvorbě „nových peněz“? Těch problémů ve finančním světě je samozřejmě mnohem více, ale pokud se nebudou řešit, je řešení důchodů za 60 let k ničemu.

Obama ve svém projevu měl opravdu velmi zajímavé myšlenky, škoda, že komentátoři to zřejmě neposlouchali, nejsou reakce. Nemyslím, že by u nás sklidil ovace za apel na bohatší ve společnosti.
racek
No, finančníci, to víte, před 100 lety byli symboly ameriky Ford, Westinghouse, Edison ... dnes je to Bernake, Goldman-Sachs ... Na co že upozorňoval ten Obama ve svém projevu? Nu, právě na to. Ale obávám se, že už je pozdě. Dneska jsou tihle v Japonsku, Koreji, Indii a ještě pár zbylých se drží v evropě ... a finanční kapitál je mocný. Příliš mocný. I ty jeho ztráty v Řecku či Irsku zaplatí obyčejní občané ...
Na druhou stranu, co jsou dnešní úspory za 30 let ... je tolik možností, že občané přijdou o všechno, třeba jen tím, že se měna řádně znehodnotí...
racek
Privátní penzijní fondy pochopitelně jsou řešením. Nějakým s určitými výhodami a nevýhodami. Tech je myslím daleko víc, zejména pro střadatele. Ale musím upozornit znovu, stát může dávat jen to, co mu občané v nějaké formě dají. Když bude málo občanů a hodně důchodců, dopadne to, však víte. A to nás čeká za 30 let, ať chceme nebo nechceme.
albert
Zbyněk Fiala. Odkaz http://wwwu.uni-klu.ac.at/hleustik/uni/info/pensref/rethinking.pdf. nefunguje protože na konci je tečka. Stačí smazat tečku a odkaz je funkční. Zajímavý odkaz je i zde: http://ies.fsv.cuni.cz/sci/publication/show/id/1454/lang/cs
Je nepochopitelné, že média v tak zásadní a pro generace důležité věci nepořádají diskuze, kde by se vyjádřili zastánci všech proudů. Domnívat se, že privátní penzijní fondy jsou nějakým řešením je očividně nesmysl. Pak je otázka proč i veřejnoprávní média nepřipustí plnohodnotnou diskuzi.
racek
U VV jsem si úplně jistý. Klasická hra jako u zelených, taky byli hluční ale v podstatě neškodní. Stačilo jim, aby se seberealizovali u svých údělů a lén. Tam bylo taky hodně peněz, že. To angažmá jim naprosto stačilo.
Jen tomu Johnovu boji proti korupci nějak nerozumím. Bojovat proti korupci ve vládě a na úřadech tím, že omezím rozpočet a kapacity policie, hmm, to by se mi líbilo, tedy bejt ve vládě či na ouřadě.
Z toho vyvozuji, že nechají soudruhy ve vládě za tou mediální mlhou žít a dělat si svou práci.
Škoda. Ta důchodová reforma by skutečně zasloužila ještě trochu probrat a hlavně najít shodu. To není totiž otázka jen finanční, ale i sociologická a další. Možná ta finanční ani není ta hlavní.
prodlužování doby věku a stárnutí populace znamená jen, že mnohem více lidí bude uživatelem lékařské péče prodlužující sice život, ale ne schopnost pracovat. Pokrývač či kopáč v 65 letech, no víte co asi chci říci. O tom jsem dosud neslyšel v žádné debatě ani slova. .
Mimochodem, to schvalování reformy ústavním zákonem, co navrhují VV, je docela dobrý nápad a divím se koalici, že to nebere. Schválila by se totiž asi navěky, neboť takhle příznivá situace se už asi nebude opakovat. Koalici 118 by stačilo získat dva poslance, věru, není to nic těžkého ani drahého. A za trochu ostudy to stojí.
alex
Jenom pane Fiala ještě jeden postřeh týkající se Vaší teze o provázanosti daní. Ono ani v tom školství si nikdo neuvědomoval v případě školného, že ti vš spláceli to školství zadarmo v té progresivní dani z těch vyšších příjmů vš.
alex
Petře, zajel jsem na ten odkaz, ale nechtěj to po mně. Neumím v tom číst. Do takové hloubky se holt nejsem sto dostat. Na to prostě nemám. Jsm schopen vnímat jen ty podstaty a celky.
alex
Díky pane Fiala, mnohé jste mi potvrdil. Já to psal zmateně. Nejsem ekonom, ale jsem schopen to vnímat, nikoli memorovat. Do takovýchhle diskusí už se zapojovat nebudu. Je lepší to číst od těch, kteří jsou tu doma.
amiourful
Krédo Ezry Pounda, autora mmj. knihy ABC ekonomie: "Tvrzení, že stát nemůže plnit své funkce kvůli nedostatku peněz, se podobá prohlášení inženýra, že nemůže potavit silnci pro nedostatek kilometrů." Více o tom zde: http://www.vasevec.cz/blog/jeden-vyjimecny-ksaft-coby-kredo-pro-thinktank-cesta-centrum-pro-socialne-trzni-ekonomiku-a-otevrenou-demokracii/
alex
Pane Racku - ještě bych si tím, že je hotovo tak úplně jistý nebyl. Ono u VV nikdo neví, co udělají. Sice se dohodli a ventilovali to ven, ale jejich vnitřní referendum odhlasovalo a dosti výrazně, že to chtějí jakoústavní zákon. Prý je to pro ně závazné. A ve hře jsou jejich preference. Oni totiž ventilovali jako svůj program na svých stránkách Rusého rformu, sám jsem to tam četl. Když se tak rychle dohodli, zajel jsem tam znovu a ejhle zmizelo to a jako program tam najednou byl program TOP upravený blíže nespecifikovaným způsobem ohledně dětí a Rusý tam jako expert jen doporučuje schválit to jako ústavní zákon. Hlasování dopadlo nějak 65% ku 35%.
alex
Petře,díky. Tyhle konkrétní ekonomické věci jsem schopen zvencnout a co jsem měl na mysli, to jsi mi potvrdil, i když jsem to zrovna srozumitelně nenapsal. Švejnar - bod 9 na odkaze http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-svejnar.php?itemid=10901
cernik
Přátelé,
u každého kroku takovéhoto rozsahu je třeba si položit takto tvrdě
otázku:
Jaké budou negativní dopady, co se zhorší?

Globálně:
a) invalidní penze to neřeší a jejich postavení tak tím zhoršuje.
b) jaká bude valorizace při inflaci,
která a zvlášť u důchodců je vždy vyšší než ta oficiálně připouštěná!
c) zlepší se postavení nejnižších důchodů? podle mne spíše zhorší
racek
No, diskuse je určitě zajímavá, nicméně už celá ztracená. resp. Rozhodnutá vloni po volbách. systému NDC je škoda, mohl by to být dobrý základ. Nicméně, myslím že by neprošel ani v sociální demokracii. Obávám se, že i tam by v nějaké podobě prošel též fondový systém. Konec konců, strany jsou různé, zájmy stejné.

Prostě, pánové a dámy, vlasní chyby se neodpoštějí. Že fondový systém nebude v cílových letech fungovat tak, jak se předesílá a že hodnoty úspor 70% nejchudších budou téměř nulové, je také jisté. Že po téměř ukončené privatizaci se hledají další zdroje vyssávání peněz ze státu a občanů, je jasné také. Stát už tak velkorysý nebude, začíná mít dluhy. také dálnice už nejsou, co bývaly. Už je to moc vidět. Tak se našel další zdroj. Důchody. Ve fondech přece bude tolik set miliard, a tolik peněz za správu a tolik možností co s tím dělat a ty náklady přechodu, fajn, zaplatí to ti kterých se zvýšená DPH negativně dotkne nejvíc, no nemá to opět chybu.
No a teď můžeme řešit před hloupým plebsem nějakou hru na spravedlnost a zákony a korupci. No jo. Třeba ty lekárničky. Zrovna tam bych si tak nebyl jistý, jak má být vybaven vojenský automobil. nebo ten ředitel policie. Nebo Barta a jeho ABL.
Fakt si myslíte, že to hrajou vážně? Na obzoru jsou totiž další kořisti. Prodat ČEZ, takové Sazka schéma , není nic snažšího. Stačí koupit pár dražších atomek, jak jinak než u těch nejlepších, bez státní záruky, vzít si větší sousto než unesu. On %ČEZ už ztratil hodně peněz venku, víte? A dost si půjčuje už dnes,. Atd. Uvidíme.
Nu, profesora Vostatka znám už asi 20 let. Můžu říci jen to, co jsem řekl včera. Umí. Ale občas je to neřízená střela :-))
Pane Špáta, co může být za 50 let jsem zde napsal asi před 2 měsíci. Hodnota peněz zhruba a dlouhodobě odpovídá plus mínus výkonu ekonomiky. Stavební parcela v krachující zemi nemá skoro žádnou cenu. Hodnota dlouhodobých úspor v zemi, kde je nakonec víc důchodců než pracujících, nebude ani taková, jako na začátku. A zachování reálného důchodu v takových podmínkách je utopie.
alex
No tyhle vstupy se mi povedly, ale nedá mi to. V onom článku se mi zvláště líbí ty pochyby, co že bude za oněch 50 let, jak ve skladbě tak v ekonomice. V souvislosti s tou nejistotou samotných některých ekonomů s těmi nastaveními dneška.
alex
Petře, klidně mne setři, uvažuji-li blbě. Já se opravdu rád poučím. Jen tu ještě nechám link na článek Vladimíra Pikory, který je pro laiky myslím srozumitelný a pro laiky napsaný. Tomu rozumím a souhlasím s ním. http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/vladimir-pikora.php?itemid=11973
alex
Ještě jinak. Ty předpokládáš výnos 2%. Já myslím, že ani v průměru to tak možná nebude. Švejnar doporučoval uvolnění podmínek pro onen povinný pilíř pro větší výnos. Myslím, že pro to měl důvod. Mj. i s ohledem na tu budoucí inflaci či zprostředkovaný vliv na Česko. Přílišná restrikce u nás pak třeba.
alex
Kruci - ony poslední věty se týkají světa, ale přepokládám, že světové turbulence, či spíše evropské a zejména německé se nás prostě dotknou. Nutně ne přes tu inflaci ale přes výonnost ekonomiky.
alex
Já věděl, že to zvencnu. Zámečníka nepovažuji za nerozumného. Viděl jsem ho v diskusi ohledně penzijní reformy, kde obhajoval onen povinný pilíř v soukromých fondech na základě minulosti. I ohledně doporučení tuším-li správně Světové banky (neručím) přiznal takříkajíc potichu, že není tak bezvýhradné. Já si pro sebe spíše odvozuju, jaká asi bude výnosnost při tom zadlužení, nalití peněz, inflaci. A to vše za situace, že se dost často začínajíobjevovat důvěryhodné pochyby o způsobech fungování ekonomiky za současného stavu věcí. Srozumitelněji to neumím. Znovu, tady se klidně mohu mýlit - opravdu nejsem v ekonomii kovaný jako ty.
alex
Petře, je to tak. Mne to nijak nepřekvapuje. Vždycky bude záležet na zaměstnanosti a tedy na to, jak se bude dařit hospodářství jako celku. K tomu je třeba vypořádat se jednoznačně na prvním místě s korupcí a klientelismem (nemohu si pomoci Vondra se mi dnes líbil s kauzou lékárničky, jakkoli podmíněně, že tomu tak bude vždy padni komu padni), druhý krokbude těžší - zbavit se nekompetentních arogantních politiků typu Kalouska a třetí také těžký začít rozeznávat rozum při krocích politiků nikoli vzývat jakoukoli ideologii. K té rizikovosti u soukromých fondů totiž nyní přispívá obecně stav, kdy celosvětový finanční sektor se v rámcicelku ocitl spolu s mírou celosvětového zadlužení mimo hospodářskou realitu - snad to říkám jako naprostý laik srozumitelně a onu výnosnost zcela jistě očekávat nelze, což je hlavní argument tohoto způsobu řešení penzí. Ekonomové jakoZámečník (o těch, kteří jsou zástupci lobby penzijních fondů ani nemá smysl mluvit) mají jen našprtáno o trochu více než Klaus. Ovšem stejně jako nedokázali předpovědět krizi (tu avizovalo jen pár ekonomů), tito si nevšímají avíz opšt několika málo ekonomů hovořících o tom odtržení odreality a neberou v potaz možnosti Řecka, Portugalska a Irska v dalších možných pokračováních. Snad jsem to moc nezvencnul v té terminologii.