Sleva nebude zadarmo

Fiala Zbyněk
14.1.2020 13:33
Česká vláda nakonec nepatrně ustoupila tlaku Evropské komise a v požadovaném klimaticko-energetickém plánu zvedla cílový podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030 z 20,8 procenta na 22 procent. Víc nechce, prý by to bylo drahé. Evropská komise požadovala aspoň 23 procenta, čeští zástupci obnovitelných zdrojů, ekologické organizace a obce nabízeli 24,4 procenta.

Zdá se, že český přístup ke klimatické hrozbě připomíná české výběrové řízení – může to být blbé a k ničemu, hlavně, když je to levné. Svaz průmyslu a dopravy tomu tleská. „Plnění cílů nesmí zatížit cenu energie tak, že se kvůli ní stane český průmysl nekonkurenceschopným,“ píše ve svém komentáři.

https://ct24.ceskatelevize.cz/ekonomika/3028811-vlada-schvalila-plan-ktery-pocita-s-rustem-zelene-energie-do-roku-2030

A kde je ta konkurenceschopnost? Že se nezúčastníme přesunu do nízkouhlíkové a decentralizované ekonomiky? Že to nebudeme umět? Že se zakopeme v minulosti?

A kde je ta láce? Že postavíme jaderné elektrárny, které bude vlastnit stát, takže cenu elektřiny na spotřebitelském účtu doplníme ještě neviditelnou platbou za státního rozpočtu? Z daní? Děkuju pěkně za takovou slevu.

Na webu je k dispozici rok starý záznam debaty po konferenci Svazu moderní energetiky, kde ředitel strategie Energon holding Fady Al-Kheir (má bezvadnou češtinu) konstatuje:

„Obnovitelné zdroje ve světě exponenciálně rostou. To, že Česká republika – z ideologických a jiných důvodů – jejich růst blokuje, to nemá globálně žádný vliv. To jen Česká republika snižuje svoji konkurenceschopnost a konkurenceschopnost své ekonomiky, a to je mi líto.“

https://video.aktualne.cz/kulate-stoly/moderni-energetika-v-cesku

Máme to ostatně hned u nosu. Nedávná zpráva ČT českým divákům sdělila, že emise skleníkových plynů v Německu loni klesly o sedm procent, což je výrazně více, než se čekalo. Podle analýzy Agora Energiewende loni u sousedů poprvé získávali více energie z obnovitelných zdrojů než z uhelných a jaderných elektráren dohromady.

https://ct24.ceskatelevize.cz/veda/3023525-nemecko-snizilo-za-jediny-rok-emise-sklenikovych-plynu-o-sedm-procent

Komora obnovitelných zdrojů energie v ČR vidí podobný potenciál i u nás. Pole zprávy, kterou mi v pondělí poslal její mluvčí Martin Mikeska, by bylo Česko schopno už v roce 2030 nahradit čtyři pětiny elektřiny dosud vyráběné z uhlí.

http://www.komoraoze.cz/?fullpage=1&clanek=148

Vláda to vidí jinak. Obnovitelné zdroje jsou drahé, za soláry dáme bilion korun, zaznívá pravidelně z úst příliš mnoha politiků.

Ano, ty staré jsou drahé, byl to bezvadný tunel, který bude odsávat zdroje od spotřebitelů i z rozpočtu ještě dobrých patnáct let. Ty nové už však drahé nejsou.

Světová cena fotovoltaických panelů klesla za deset let od nástupu „solárních baronů“ na desetinu, zhruba ze dvou dolarů na dvacet centů za watt. Je to důsledek prudkého růstu výrobních kapacit, tedy ekonomie množství.

Podle stejného zdroje vzrostly roční globální solární instalace z 16 GW v roce 2010 na 105 GW v roce 2019, tedy více než šestkrát.

https://www.greentechmedia.com/articles/read/solar-pv-has-become-cheaper-and-better-in-the-2010s-now-what

U nás nevzrostly obnovitelné zdroje prakticky vůbec. Bavíme se jen o jaderných elektrárnách. Premiér Andrej Babiš tvrdí, že se mu podařilo, aby byly zahrnuty mezi podporované čisté zdroje, ale nic tomu nenasvědčuje. Zatím převažují zprávy, že jaderné zdroje budou vyloučeny z evropské podpory. Podívejme se tedy, do čeho jdeme.

Podle mého oblíbeného zdroje, kterým je Schneiderova každoroční zpráva o stavu jaderné energetiky, v současné době staví 16 zemí 46 jaderných reaktorů. Průměrná doba výstavby je zatím 6,7 roku a mnohé se budou stavět ještě řadu dalších let.

U tří z pěti budovaných reaktorů (celkem 27) nastala zdržení, většinou několikaletá. Z toho v 11 případech jde o další zdržení, nechytl se ani nový harmonogram. Rekordmanem jsou Mochovce (abychom nechodili moc daleko), kde se očekává dostavba po 35 letech. Ale i finský Olkiluoto-3 se staví už víc než deset let, a nepomohly ani soudy s dodavatelem. Průměrná doba výstavby 63 jaderných bloků, která začala po roce 2009, je 9,8 roku. Každý osmý projekt z let 1970 až 2019 skočil do ztracena a byl opuštěn v různé fázi výstavby.

Vedle rizika výstavby je tam i riziko cenové. Srovnatelná cena energie LCOE podle americké metodiky (od kolébky ke hrobu - od výroby a výstavby zařízení, přes provozní náklady a odpady k likvidaci) ukazuje, že celkové náklady obnovitelných zdrojů tam jsou nižší než u uhlí nebo plynové kogenerace elektřiny a tepla. Mezi lety 2009 a 2018 výroba solární elektřiny v průmyslovém měřítku zlevnila o 88 procent a větrné o 69 procent, zatímco náklady nových jaderných zdrojů stouply o 23 procent. (Dodejme, že oba trendy pokračují.)

https://www.worldnuclearreport.org/The-World-Nuclear-Industry-Status-Report-2019-HTML.html

Proč to nevidíme i u nás? Z ekonomického hlediska tu není rovné hřiště. Centrální rozvodná síť byla vybudována ze státního rozpočtu ještě za socíku, elektrárny většinou také, nemají důvod něco měnit. Jejich hospodaření je založeno na co největším prodeji energie, zatímco společenský zájem by měl být na úsporách. To jsou protisměrné cíle. Proto by měl být ten společenský zájem podpořen.

Jenže vláda obnovitelné zdroje aktivně brzdí. V každém předpisu najdete dostatek pojistek, aby to nešlo. Vadí i akumulace energie. Všechno to, co by vylepšilo možnosti obnovitelných zdrojů a decentralizace pochopitelně užírá z centrálního trhu, kde potřebujeme odbyt drahé elektřiny a případně i drahého tepla.

Deka, kterou přes českou ekonomiku hodila kuponovka, přes kterou byly ovládnuty i velké energetické firmy, nás prostě dusí dodnes. Jde o to, že ti, kdo přišli k hotovému, získali fakticky obrovsky subvencovaný zdroj a systém budovaný ze státního rozpočtu, do kterého vložili jen minimální investice ve srovnání se zahraniční konkurencí. Proto si zvykli na výhodné postavení na exportních trzích a vytvořili finanční zázemí, které v zemi umožňuje diktovat pohodlné podmínky s potlačenou konkurencí.

Sledování klimatických cílů bude to drahé... A to, co pouštíme do vzduchu, je levné?

Austrálie hoří, v Česku je zima snad o pět stupňů teplejší než dřív, takže uvidíme, co všechno předčasně vykvete, aby to mohlo zákonitě zmrznout. Ale to jsou drobné. Celý jižní Vietnam a spousta pobřežních nížin a měst po celém světě může za třicet let zmizet při vyšším přílivu pod hladinou.

https://www.nytimes.com/interactive/2019/10/29/climate/coastal-cities-underwater.html

Všechny nové předpovědi jsou horší než ty předtím, a přitom je znovu a znovu překonává to, co se děje už dnes. Kolik to bude stát? Kolik zaplatíme za záchranu v poslední chvíli? Pomůže to ještě?

V Česku se na tyto otázky odpovídá obzvlášť špatně, protože ekonomickým dopadům devastace životního prostředí se věnují jen jednotlivci, kteří jsou snadno překřičeni. Ohrožují konkurenceschopnost? Naše ekonomika patří k nejnáročnějším na světě z hlediska použití energie a materiálů. Když na to sáhneme, ohrozí to naši konkurenceschopnost?

Tahle země trpí tím, že nemá politicky silné Zelené. To je největší hrozba její konkurenceschopnosti. Vládnou zastánci starých modelů a udržují nás v minulosti, bez ohledu na to, co se děje kolem.

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

  Věčně nenasytní kapitalisté asi poslední dobou zavětřili, že kýžených zisků, lze dosáhnout i při předstírání činností, směřujících jakoby k ochraně životního prostředí. I tak si lze vysvětlit nynější přímo exponenciální vzrůst neskonalého humbuku, kterého jsme v posledních letech svědky. Z čista jasna se nám atmosféra naší matičky planety Země začíná oteplovat, zejména však dle všelijakých cílených katastrofických scénářů, které samozřejmě abstrahují od přírodních okolností jako kolísající sluneční aktivita a mnohé další přírodně vesmírné multi faktory. Samozřejmě, že EU řeší tyto problémy ze své podstaty direktivně byrokratickými metodami, obdobně tak jam se usnesli o tom jak mají chápat ovčané dějiny, tak podobně se usnesli jak ochrání klima na našem kontinentě, samozřejmě ignorujíce vývoj v na ostatních kontinentech. Nepřítelem EU lidstva se tak kromě pana Putina, stal například chemický prvek uhlík a jeho stopa, nikoliv již stoupající výdaje na zbrojení. Podobně jak naši ctění poslanci schválením několika stupidních zákonů se úspěšně poprali s kůrovcovou kalamitou tak ti EU svou zákonodárnou mocí, prostřednictví EU poslaneckých panáků, zajisté úspěšně vyřeší i ochranu životního prostředí. Abychom jim tuto faleš zhltli i s návnadou budou nás samozřejmě nuceni podrobit povinému očipování jako nebohé pejsky, předstupeň na němž nyní testují své antihumánní cíle k naprostému ovládnutí lidstva hrstkou banksterských zbohatlíků, kteří se na náš úkor neskonale obohacují a jichž se pozvolna stáváme otroky. Můžeme tedy zvažovat jaké asi sankce na nás budou uvaleny, když se nucenému očipování nepodrobíme, jak vidno na majitelech pejsků budou nemalé. Takže většina lidí jim nyní v jejich falešném úsilí kdy prý jim jde o ochranu životního prostředí, poslouží jako užiteční idioté, kteří jim budeme cálovat i zisky na tomto poli. Jeví se skutečně zajímavou ta skutečnost, že ani byrokratickými metodami nestanoví naši EU komisaři a jejich podržtaškové nižší výdaje na zbrojení, ale stanovují výdaje vyšší, prý k ochraně demokratických hodnot.

luis

   V zásadě by bylo ideální s většinou (co se energie týká) apelů v článku souhlasit, nicméně necítím se na to, abych vše dokázal pobrat bez výhrad.
   Na jedné straně je zřejmá tendence tzv. "držet basu s EU" jak z hlediska "členství v klubu", tak z hlediska nebýt mezi těmi, komu ujel vlak. Ti první, kdo nastoupí včas, mohou dříve očekávat návratnost, ale na druhou stranu také zaplatí více (a to třeba i za "Austrálii" - no to ode mne nebylo hezké, vím, lepší by byla Čína) a musí na to mít.
   Na druhé straně je výchozí startovní čára (stále se posunující, závody jsou svým způsobem seriál, včetně různých zápletek) ovlivněna také tím, jak je energetická náročnost počítána a nakolik bere ohled na změny cen energií, vyčíslení HDP, kurs koruny k USD, složení HDP (stupeň dělby práce a na kterém stupni jsme - určitě naše subdodávky jsou energeticky náročnější než německá finální produkce přeprodaná do Číny atd. Stačí se jen podívat (soudím dle toho, co vídám kolem) na objem soustružení, svařování a dalších energeticky a materiálově náročných dodávek pro odběratele z Německa).
   Přeženu to: Rozumím tomu dobře, že třeba jen zrušením (krachem) těchto energeticky náročných výrob bychom se rychleji dostali mezi premianty? Nebo zrušením exportu elektřiny razantně snížili podíl její výroby z uhlí? Nebo snížili z roku na rok objem výroby elektřiny z jádra, uhlí a plynu na úkor větrné energie- a tím současně ohrozili vyváženost energosoustavy i pro naše sousedy, kteří s ní počítají jako s konstantou?

Jak zřejmo, v mém pojetí jde o nevyčerpatelné téma a přestože jsem alespoň zběžně  nahlédl do Čtvrté zprávy o stavu energetické unie (EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 9.4.2019 COM(2019) 175 ...https--ec.europa.eu › regdoc › rep › COM-2019-175-F1-CS-MAIN-PART-1) a dohledal si srozumitelné vysvětlení používaných ukazatelů ve starším odkaze (https://www.tzb-info.cz/726-energeticka-narocnost-ceske-ekonomiky-1980-1998-jak-si-stojime-v-mezinarodnim-porovnani)
a zkoušel se dopátrat logické podstaty skutečných rozdílů ve spotřebě energie (https://www.iea.org/subscribe-to-data-services/energy-efficiency-statistics  ;  wds.iea.org/WDS/pdf/Efficiency_indicators_Documentation.pdf)
nejsem ještě schopen opustit svůj původní názor, že JAK a JAK EFEKTIVNĚ zvládneme dosažení diskutovaných cílů, je důležitější, než když budeme první mezi prvními (toto rád odvolám při první příležitosti, protože vývoj inovací a výzkum, který je bez hranic, mě může příjemně překvapit)

luis

Omlouvám se, (https://www.alza.cz/hybridni-solarni-elektrarny?kampan=adw4_smart_sea_gen_solarni-elektrarny_solarni-elektrarny-broad_c_1003785_b_1t2_397641604952_~87021675111~&gclid=CjwKCAiA6vXwBRBKEiwAYE7iS1O2ei1RD8ysbMsvb8KXLNIe7OoTN0i_v7aIQH9DpM-hv9T478DHlBoCJPkQAvD_BwE) nechtěl jsem dělat reklamu.

Jedná se sice o kompletní systém, ale jen jednofázový, levnější 18 m² plochy střechy, dražší 22 m2)

Je to sice (známí podobný projekt realizovali levněji nákupem z Polska) "dostupná" cena, která se  při nové výstavbě ztratí v ceně projektu i v celkové ceně (obdobně jako tepelné čerpadlo), ale pro pořízení do stávajících domů je to čistý náklad navíc a záleží na situaci a osobních preferencích.

 

zbynek-fiala

Panev Volný, podle toho, co píše Mycle Schneider o malých modulárních reaktorech, na zvláštní rozjezd to nevypadá. Najdete to hned v úvodní kapitole. Že by se to během těch pár měsíců od loňského léta zlomilo?

https://www.worldnuclearreport.org/-World-Nuclear-Industry-Status-Report-2019-.html

 

zbynek-fiala

Uvedená světová cena solární kapacity je za watt, už jsem to do textu doplnil. Jedná se jen o článek, kdoví, co k tomu Alza přidává (nenašel jsem to). Ale má to pěkně mastné, to v každém případě. 

Jiří Volný st.

Především jde o naši soběstačnost, tedy i nezávislost, ve výrobě elektřiny. Navíc je elektřina náše vývozní komodita a držíme nad vodou nejen Rakousko, ale ve špičkách i Německo.  Zbyněk Fiala mně, jako vždy, nechal prostor, abych doplnil to, co on záměrně vynechal. Především v nejbližší budoucnosti, Olkiluotu už v březnu 2021 a Flamenville 3 koncem roku 2022 mají být dokončeny. Obě a ještě britský Hinkley Point, plánované dokončení 2025, obsahují nové reaktory francouzské společnosti EDF.  Zpoždění nastalo i díky tomu, že po Fukushimě byly přijaty nové bezpečnostní normy, čekalo se na legislativu a celý projekt se musel překopat. Pokud by vláda a ČEZ počkaly na dokončení finské jaderné elektrárny, pak by získaly další informace pro strategické rozhodnutí. 

Novou cestou jsou malé modulární reaktory. V Řeži čekají, už asi dlouho, na dvě miliardy, aby mohli postavit prototyp, který by dodával 8,5MW elektřiny a až 20MW tepla. Podle ministra Havlíčka nemůže pomoci vláda, protože úředníci EU by na nás udělalali tytyty kvůli nedovolené podpoře. Zatímco my na náš první SMR, Small modular reactor, budeme ještě dlouho čekat, tak Američané jsou na prahu obchodování se svým 60MW, Japonci 30MW a Poláci, tedy soukromý bohatec, uvedou do provozu svůj první v roce 2023. Elektřina ze SMR má být o třetinu levnější než z klasických atomovek.

luis

"...Naše ekonomika patří k nejnáročnějším na světě z hlediska použití energie a materiálů...." To není následek, ale příčina všeho ostatního. Zaměření na export nízkého stupně zpracování a vývoz energie to sebou nese.

luis

Co to reálně znamená pro uživatele? Zatím se stále na uvedené ceny v řádu centů za panely nedostane. Viz (nedělám reklamu, je to běžně dostupná nabídka) lednové výprodeje solárů nabízí aktuálně Alza pro výkon
od 3,5 kwp(p znamená špičkový výkon, reálný je nižší), ted za 4 hodiny plného slunečního svitu v létě denně přes 14 kwh (reálně zhruba 2/3) za cca 160 tis.Kč(po odečtení dotace)
do 4,3 kwp za cca 233 tis.Kč(po odečtení dotace), záruka 30 let, pouze jednofázové, ale s přípravou na dobíjení elektromobilu atd.
(CELKOVÁ CENA S DPH=387 643 Kč - STÁTNÍ DOTACE 155 000 Kč = CENA S DPH PO ODEČTENÍ DOTACE 232 643 Kč)