Velké peníze jdou po zelené

Fiala Zbyněk
20.10.2020 08:42
Přechod k bezuhlíkové ekonomice lze zvládnout do půli století, hlásá jednoznačně Mezinárodní měnový fond v oficiální studii před výročním zasedáním ve Washingtonu. Nezabije nás to, naopak posílí.

Kdyby měla vláda čas číst, čemuž nevěřím, měla by snazší rozhodování o tom, kdy skončit s uhlím a jak si poradit s energetikou. Řešení neovlivní míra rozzlobenosti ekologických organizací a jejich pár zástupců ve vládní Uhelné komisi. Mohly by je však ovlivnit největší světové peníze, za které vystoupil Mezinárodní měnový fond. Uvažuje ve stejném duchu jako naši zelení skřítci.

Hlavní pákou, na kterou je třeba zatlačit, je zvyšování ceny uhlíku, radí říjnová studie Mezinárodního měnového fondu. Z výnosu této politiky lze pomáhat těm, koho by to ohrozilo. Ekonomika zelených inovací naopak pokvete. A když to neuděláme? Studie začíná zcela bez obalu: Bez další rozhodné akce k omezení skleníkových plynů planeta směřuje k oteplování, jaké tu nebylo miliony let a může mít katastrofické důsledky.

https://www.imf.org/en/Publications/WEO/Issues/2020/09/30/world-economic-outlook-october-2020#Chapter%203

Občanští a ekologičtí aktivisté považují MMF za mluvčího státního násilí ve prospěch největšího kapitálu, se kterým jsme se roku 2000 v Praze tak krásně poprali. Jenže už dobrých deset let i v MMF chápou, jaká rizika nese svět rozvrácený nerovnostmi. Teď tam začali reálně vnímat i klimatickou krizi.

A tak se stalo, že z washingtonského futrálu světových státních financí vypadla rozhodná zelená odpověď. Má železnou ekonomickou logiku, dohlížela na ni generální ředitelka MMF Christina Kristeva s doktorátem z environmentální ekonomie. A je seriózně posouzena i z hlediska vlivu na stabilitu světových financí, protože hlavní ekonomkou, další ženou ve vedení MMF, je od července Carmen Reinhartová, představující spolu s Kennethem Rogoffem největší autoritu oboru.

Zmíněnou studii obsahuje třetí kapitola podzimního Globálního hospodářského výhledu MMF, připravovaného vždy před říjnovým výročním zasedáním. Tam bývá tradičně zařazena naléhavá aktualita strategického významu. Covid-19 pomine, o tom se píše vepředu, ale jde taky o klima, které bude furt a mohlo by nás zabít mnohem spolehlivěji. Přitom se dá řešit strategií, která nebrání růstu a spravedlivějšímu rozdělování.

Řešení tu je. Zelené investice kombinované s rostoucí cenou uhlíku mohou zajistit potřebné snižování emisí při rozumné úrovni světové ekonomiky, která tím dostane pevnější a udržitelnější základ pro střednědobé období, konstatuje MMF. Zmíněné zvyšování ceny uhlíku (carbon pricing) je skutečně tím kritickým opatřením, protože vyšší cena uhlíku povzbuzuje růst energetické účinnosti a přesouvání zdrojů od uhlíkově náročných aktivit k těm nízkouhlíkovým. Zelené investice ekonomiku posílí a zároveň pomohou, jak si s tím dražším uhlíkem poradit.

A teď to hlavní: Dosažení nulových emisí v polovině století je podle MMF zvládnutelné, i s těmi přechodnými náklady, které zdražování uhlíku přinese. Budou se navíc vynořovat další a další technologické inovace, které budou povzbuzeny dražším uhlíkem, zeleným výzkumem a rozvojovou pomocí. Očekávané náklady se tak mohou ještě snižovat. A peníze, které získá vláda nějakou obdobou uhlíkové daně, lze přesunout na finanční pomoc těm, koho tento proces postihne.

Jak už jsme uvedli – kdyby měla vláda čas číst, ale ten nemá... Bylo to patrné také na její zmatené reakci na požadavek Evropské komise zrychlit snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030. Premiér Andrej Babiš si myslel, že se po nás chce nemožné, abychom za deset let snížili emise o polovinu nebo víc. To se asi zbláznili. Obrátil, až když mu vysvětlili, že snížení se týká průměru EU a že bude posuzováno podle roku 1990. To je jiná, to zvládneme s prstem v nose. Máme za sebou snižování emisí metodou totálního rozpadu českého průmyslu v 90. letech. Co zbylo, čadí dál a nikdo s tím od té doby moc nedělal. Rozdíl vůči roku 1990 je však stále obrovitý, takže se máme čím vytahovat.

Uhlí je u nás chráněno. Typickým reálným krokem ke snížení emisí by bylo zavření uhelných elektráren a podpora obnovitelných zdrojů, jak o tom mluví i studie MMF. Jenže vládní Uhelná komise, která se k tomu má vyjádřit, je složena z uhelných lobbistů, kteří jsou jen dochuceni dvěma zelenými sirotky. Zelení sirotci chtějí uzavření uhelných elektráren roku 2030, ale nikdo se jich neptá a směřuje to k rozhodnutí, aby to bylo až roku 2038. Zatím k nám nedozněly úvahy o zdražování uhlíku, které nabízí dolům během těch 18 dalších let mátožnost zombieho po kolena v hrobě. Byl to ekonomický tlak, co položilo uhlí v Americe, a u nás tomu nebude jinak.

V protisměru valí snižování nákladů na obnovitelné zdroje a zvyšování jejich dostupnosti. Cena solárních technologií (panelů) klesla za deset let na desetinu, u větrníků je pokles jen nepatrně menší. Opravdu má být vítěznou politikou ve vztahu k uhlí politika zhroucení? Můžeme jen doufat, že si to v Ústeckém kraji včas uvědomí a nenechají to dojít až do těch hrozných konců.

Zmatené je i naplňování Strategického rámce ČR 2030, jinými slovy, naplňování vládní strategie udržitelnosti. Také tady má vláda k dispozici příslušnou radu pro udržitelný život, kterou „ochucují“ občanské spolky. Úkolem rady je odkývat, že žijeme v nejlepším z možných světů. „Přírodní zdroje jsou využívány co nejefektivněji a nejšetrněji tak, aby se minimalizovaly externí náklady, které jejich spotřeba působí“, zní jeden z cílů strategie udržitelnosti, ke kterému klopýtáme spíše směrem zpět. Česká zpráva teď míří do Bruselu (měla by se objevit na https://www.cr2030.cz/strategie/ ). Ale je jedno, co se tam píše. Jsme bez ambic něco na tom měnit.

Je to dáno velkými zájmy ve společnosti podřízené několika oligarchickým skupinám. Neustoupí ani o fous, až do padnutí. Mají to na háku, když jim oponují jen trpaslíci. Nikdo další zatím nespatřil v udržitelnějším světě strategickou perspektivu. Nikdo další nehledá konkurenční výhodu v nabízení prozíravějších cílů.

Nic nejde, to je základní princip, na kterém stojí veškeré české rozhodování. Opuštěn bývá jen krátce, kdy jde naopak všechno. Prožili jsme to v 90. letech, prožíváme to i s koronavirem. Stále se můžeme přesvědčovat, k jakým úspěchům vede tahle cesta ode zdi ke zdi, výsledek kurzu slepeckého řízení, které se orientuje jen podle velké rány. Nebude to lepší, dokud budou na výběr jen slepí a ještě slepější. Dolehne k nám aspoň vzkaz velkých peněz?

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

zbynek-fiala

Z geologického hlediska to není tak dávno, kdy severní polokouli Země zalila vlna mimořádně chladného počasí. Během několika měsíců se totálně proměnilo klima a přišla malá doba ledová. Období, jemuž říkáme mladší dryas, nastalo někdy před 12 800 lety a trvalo více než tisíciletí. Předcházelo mu oteplení, ke kterému dochází i nyní.

https://www.flowee.cz/planeta/4297-golfsky-proud-slabne-hrozi-nam-ledovy-kolaps-jako-pred-12-800-lety

Jiří Volný st.

Masy studených vod se nemohou pohybovat od Severního pólu jinam než na jih, tedy také kolem Evropy a způsobují ochlazování kontinentu. Mnozí z nás si jistě vzpomenou na "kyselé deště". Skoro nic není černé nebo bílé, SO2 způsobuje odrážení paprsků, které nedopadají na zemský povrch, tedy nás chrání před ohříváním. Kdyby bylo sucho, tak by Zbyněk naříkal, že je sucho, teď zase se mu nelíbí přílišné vlhko. Ať si klidně vede svou svatou válku s CO2, co nejvíce zadržuje dech, neboť předpokládám, že i Zbyněk vydechuje oxid uhličitý. Mne spíše zajímá, co bude dělat s oxidem dusným, který poškozuje plod už před narozením a produkují ho i jeho oblíbená elektro-autíčka.{#emotions_dlg.sealed}  

A proč ti "hloupí" Turci posílají průzkumnou loď do kyperských vod, když by si v klidu mohli doma stavět větrníky a solárními panely pokrýt celou zem? Značka, velmi levně!{#emotions_dlg.sealed}

Tady nejde jenom o dotace na výzkum a vývoj. Levné a efektivní využití přírodních zdrojů nikomu nevadí. Avšak sankce proti stále úspornějším spalovacím motorům, které mají dlouhou životnost, to už je na pováženou. Chtěl jsem koupit elektro-kolo nebo elekto-koloběžku. Avšak, kolik mne bude po několika letech stát výměna stále slabší baterie? Ano, budu si muset koupit nové přibližovadlo, to bude levnější.{#emotions_dlg.sealed}

zbynek-fiala

Jenom jednu možnost nám vnucuje příroda. Buď zastavíme dotování atmosféry skleníkovými plyny, nebo se prostě upečeme, usušíme, utopíme, račte si vybrat. Ale nejde jen o růst globálních teplot, hlavní je rozvrat klimatického systému. Málokdo si uvědomuje třeba riziko Česka, které leží nad úrovní amerických velkých jezer a jižního okraje Labradoru. Jestliže tání ledu zastaví Golfský proud, jako se to už stalo před asi 8 tisíci lety, všude kolem bude oteplování, ale my budeme mít dobu ledovou. 

Ještě k termínu jediná možnost. Na té byla dosud energetika postavena, kdy jsme byli odkázáni na centrálního dodavatele, a kdo to nechce, ať svití loučí. Trh nám nabídl jen možnost vybrat si, na kom chceme být závislí. Dekarbonizaci však provází decentralizace, dostáváme svobodu řešit své energetické potřeby vlastními silami. Ne všichni, ale opravdu mnozí. Jistěže je během roku pár dní, kdy nesvítí nebo nefouká. To se dá řešit krátkodobě akumulací nebo plynem. Krátkodobá výpomoc plynu je něco jiného, než když se uhlík valí do ovzduší furt.

A pak je tu otázka nákladů. Obnovitelné zdroje už dosáhly dospělosti, nové investicer se začínají prosazovat bez dotací. Ne všude, ale na podstatné části glóbu. Trend je jasný, dotace pomohly urychlit nástup masové výroby a ta teď nabízí úsporu z množství, nemluvě o inovacích z mimořádně intenzívního výzkumu, které samy nabízejí levnější řešení. Dají se před tím zavírat oči, ale je to drahá tma. 

Jiří Volný st.

"Polepšený MMF", tak to se ti Zbyňku opravdu povedlo! Zapomněl jsi dodat malou perličku. Pokud si dobře pamatuji, tak kolem 15.září, když nefoukalo, vzrostla cena burzovní elektřiny až na 200dolarů. Kdyby nebylo té špinavé z jádra a uhlí, tak bychom nesvítili a mrzli. 

Všechnu energii, kterou máme, tak tu dostáváme od Slunce. A následujících zhruba třicet let, podle ukrajinské matematičky, dojde ke snížení sluneční aktivity a k "malé době ledové".  Navíc existuje něco jako skupenské teplo. To znamená, že když hodně mrzne, tak se vytváří led a když je teplo, tak se energie spotřebuje v tání ledu. Německá průzkumná loď, která nám vítězoslavně přinesla zprávu o ledové katastrofě, jaksi zamrzla na mnoho měsíců právě v tom "tajícím" ledu.{#emotions_dlg.sealed} 

Navíc nechápu, proč se ti zelení Frantíci a ještě zelenější Fricové tolik angažují v turecko-řecké válce o špinavou středomořskou energii!{#emotions_dlg.sealed}

jiri-vyvadil

Pochopil jsem, že se Zbyněk Fiala  dychtivě těší na vládu pod premiérem Bartošem. Ten bude zelený jako řemen. Za takové situace jsem rád, že možná už za deset let při obvyklé úmrtnosti v mé rodině nebudu mezi živými a nebudu muset žít v tom prosluněném zeleném světě. 15. 9. bylo v Německu bezvětří a Německo bylo bez energie. Nouzově ji ještě mohlo nakupovat u těch zaostalých států, které nepřešly ryze na obnovitelné zdroje. Ovšem europoslanci chtějí zakázat vše. Nejen uhlí, ale i plyn, ropu  a samozřejmě jádro. Nevím, mě takový svět děsí. Věci se mají dělat s rozumem. Nejsme na Západě a neměli bychom opakovat automaticky jejich chyby. 

cernik

Já situaci vidím následovně:
1)znatelný útlum hnědouhlených elektráren
2) modernizace těch vodních
3) inovace jaderných elektráren

Zásadní snížení tzv. uklíkové stopy bude možné teprve s uvedením do provozu zařízení 
na jadernou fůzi. Tedy někdy po r. 2035

luis

   Luštím tyto pasáže a nacházím v ní "message" následujícího znění:

"Je nutno (a k tomu stejně dojde) snížit poptávku po uhlíku a a tím snížit odbyt uhlíku. K tomu byla nastolena cesta pomocí osvědčeného «tržního» nástroje a tím je  zdražení uhlíku (zvýšení ceny)"

Ptám se: Proč tak jednostranně? Nikdy v historii neselhala tato tržní metoda? Kdo na to doplatí? Komu to prospěje? 

Nejsem nadšeným obdivovatelem řešení, kdy je od začátku vnucena jenom jedna možnost. Nemá společnost možnost jinou a efektivnější?