Vystřídá Johnsona Corbyn?

corbyn johnson
17.10.2019 09:49
Premiéru Borisi Johnsonovi uklouzl pod rukama čtvrteční summit EU, na kterém se měla uzavřít rozvodová dohoda s EU s dohodnutou parlamentní podporou. A tak jej doma čeká sněmovna, která mu může přinést prohru v hlasování o nedůvěře a vznik opoziční přechodné vlády.

Evropští leadři byli ušetřeni šaškárny, kdy měli „politicky“ rozhodnout o obsahu rozvodové dohody s Velkou Británií, aniž by měli jasno, jak se bude tento nedodělek dále vyvíjet. Vidle do toho nakonec hodili koaliční partneři Konzervativců, kterými je severoirská unionistická strana DUP. Nelze se jí divit, dohoda, spočívající v oddělení Severního Irska od zbytku Spojeného království hranicí v Irském moři, by byla popřením jejich unionistického založení.

(Upraveno ve čtvrtek večer: EU27 nakonec dohodu přijala i s rizikem, že v Londýně ji parlament odmítne.)

Kdo se chce vyznat v zátočinách, kterými se hnalo jednání, jemuž ve středu v noci už záleželo na každé minutě, nemá to lehké. Začít lze tím, že Boris Johnson, který dosud v Parlamentu prohrál všechna hlasování, zkusil dokázat své státnické mistrovství popřením toho, co vyjednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Ta považovala oddělení Severního Irska systémem celní a daňové kontroly jako něco, co nemůže přijmout žádný britský premiér.

Johnson to přijal, ale na dohodu sám nestačí, musí také získat souhlas ve své vlastní straně a k tomu u koaličních partnerů a několika dalších poslanců, aby získal parlamentní většinu. Teprve se zárukou takového domácího výsledku pak mohl přijít ve čtvrtek na zvláštní dvoudenní summit EU27 do Bruselu. Ten už měl spoléhat jen na dobrozdání hlavního vyjednavače pro Brexit Michela Barniera.

Zprávy ze středy naznačovaly, že s Barnierem to vypadá nadějně. Také v řadách konzervativců narůstala ochota podpořit svého premiéra, protože neúspěch by mohl být v příštích volbách zničující. Dokonce i premiér vlády Irské republiky Varadakar, který by měl na summitu jistě silné slovo, s navrhovaným řešením zásadně souhlasil. Problém však vznikl na severoirské straně. Koaliční partner DUP je proti, i proto, že nemá s kým se o riziko podělit. V Severním Irsku se totiž stále nepodařilo dát dohromady regionální parlament, neboť chybí potřebná shoda politických stran.

Nůž v Johnsonových zádech, který tam zapíchlo DUP, by mohla vyviklat skupinka odbojných labouristických poslanců z volebních obvodů s převahou Brexitu. Ale jejich podpora zdaleka není jistá. Všechno směřuje k tomu, že Boris Johnson bude nucen požádat od odklad Brexitu do konce roku, jak ho k tomu zavazuje zákon pro případ, že by rozvodová dohoda nebyla uzavřena a Británie by se řídila do odchodu 31. října zcela bez dohody a bez přechodného období, čili po hlavě z útesu.

Z Bruselu i z Downing Street 10 sice zaznívaly hlasy, že za pár dní by se mohla dohoda doladit, ale i kdyby to bylo technicky možné, tento čas Johnson nejspíš nedostane. Labouristé už jsou připraveni podpořit doplňující poslanecký návrh k usnesení, které má doprovázet žádost o další odklad Brexitu, aby platnost případné dohody byla potvrzena referendem. Toto referendum by mělo podle současných představ tři otázky. Nešlo by jen o to, zda přijmout dohodu nebo odejít bez dohody, ale také zda nestáhnout samotnou žádost o odchod z EU. To byl požadavek „Remainers“, zastánců setrvání v EU, kteří jsou napříč politickým spektrem.

Jeremy Corbyn si zároveň klade podmínku, že referendum může být až po volbách. Je si jist, že by je vyhrál nad Konzervativci zatíženými nenaplněnými brexitovými sliby. Předpokládá, že to bude on, kdo by tyto volby organizoval. Johnsonův neúspěch s dohodou s EU by totiž vedl k okamžitému hlasování o nedůvěře vládě. Kdyby se to podařilo, lze sestavit prozatímní vládu vedenou vůdcem opozice, která by vedla zemi k předčasným volbám.

O tom, že by to byl právě Corbyn, kdo by tuto vládu vedl, je shoda i s opoziční Skotskou národní stranou SNP, které prý za to předseda Labouristů přislíbil, že podpoří požadavek na další kolo referenda o skotské nezávislosti. Odhalení této skryté koalice Labouristů a SNP rozzuřilo opoziční Liberály, kteří by jinak pád Johnsonovy vlády podpořili, takže ani tady zatím nelze spočítat realistický poměr sil.

Ale základním klíčem problému je kulatý čtverec složený z Brexitu, který odděluje UK od EU a Severního Irska, a slavná Velkopáteční dohoda, která Severní Irsko propojuje s unijním Irskem. Velkopáteční dohoda, která roku 1998 ukončila sektářské násilí na Irském ostrově, zavádí zcela průchozí a nikým nekontrolovanou hranici s Irskou republikou. Přenesení hranice do moře, či do přístavů a na letiště, jak to nyní navrhuje Johnson, tuto dohodu zdánlivě zachovává neporušenou. Ovšem jen zdánlivě. Severní Irsko to oddělí papírovou hranicí tlustých celních a daňových výkazů, který musí vyplnit každý dovozce a vývozce i ve vnitrozemském styku.

Mechanismus je prostý. I když proběhne vnitrozemská dodávka nějakého zboží nebo polotovaru z Británie do Severního Irska, musí se nejprve zaplatit clo a DPH, jako kdyby zboží putovalo do Evropské unie. Teprve když severoirský příjemce doloží, že zboží prodal na území UK, může požádat o proplacení příslušné části DPH a celého cla. Žádné automatické elektronické řešení zatím neexistuje, a tak to bude zatím papírová vojna, kde každá součást dodávky má desetimístný kód přesné definice výrobku a kde celní deklarace má 50 položek, jejichž vyplnění trvá skoro dvě hodiny. Zaplacené peníze potom budou dlouho viset ve vzduchu. Severoirští unionisté se právem domnívají, že to odradí od spolupráce s menšími podnikateli, tvořícími jejich volební základnu.

Avšak jedinou věcí, která se teď dá s určitostí předpovědět je to, že žádná předpověď nevyjde. Brexit vznikl z politikaření. Jak přiznal David Cameron, který referendum vyhlásil, mělo to pouze oslabit euroskeptické křídlo v jeho straně, nikoliv zemi oddělit od EU. Jenže sáně se rozjely a už je nikdo neuřídí. A tak je možné všechno. Nastane rozvrat obchodních vztahů s klíčovými partnery? Lze taky odvolat, co bylo odvoláno. Nebo to bude od všeho trochu plus východ rudého slunce Corbynovy revoluce?

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Především mají Konzervativci náskok víc jak deseti procent nad Labour party. Boris Johnson není žádný hlupák a udělá vše, aby si vítězství v předčasných volbách pojistil. Nedovedu si představit, že by se nepokusil odejít z EU k 31.říjnu. Dobře ví, že porušením slibu by mohl o voliče přijít. Otázkou druhou je, zda opozice ruku v ruce s aktivistickými soudy jeho úsilí nezmaří. Současná dolní sněmovna je ochotna torpédovat jakýkoliv návrh předsedy vlády, ale není připravena ustanovit Jeremy Corbyna předsedou dočasné vlády. Pokud chtěla opozice vyjádřit nedůvěru Johnsonově vládě, mohla to už dávno udělat. Ale co bude potom?