Zbyněk Fiala: Americké velké úterý

Ve Spojených státech v úterý odpoledne středoevropského času začínají volby v mezidobí, ve kterých se volí celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu na federální úrovni, a totéž na úrovni jednotlivých států, plus guvernéři, soudci a spousta dalších funkcionářů. Můžeme Američanům závidět, že je nehoní co chvíli k nějakému jinému hlasování jak v Česku, kde pak nikdo k urnám nepřijde a rozhodne pár příbuzných kandidáta. Američané si to rozumně nahrnuli do prvního listopadového úterý v sudém roce, a to letošní může být opravdu velké.

Možná zásadněji rozhodne o další historii, protože je opozičními médii – a ty tvoří 80 procent veškeré produkce - vydáváno za referendum o prezidentu Donaldu Trumpovi. Ale nemusí. Úterní volby do Kongresu Spojených států totiž mohou dopadnout jasnou většinou demokratů stejně dobře jako jejich porážkou, konstatují analytici listu the New York Times na závěr obrovského stálého zkoumání voličských nálad, při kterém provedli 10.000 rozhovorů.

https://www.nytimes.com/2018/11/05/upshot/two-vastly-different-election-outcomes-that-hinge-on-a-few-dozen-close-contests.html?module=inline

Ve volbách do Sněmovny reprezentantů mohou mít Demokraté podle těchto průzkumů v tuto chvíli převahu, dokonce značnou, počítáme-li jen okrsky, kde se zdá být rozhodnuto. To by však samo o sobě nestačilo. Ve hře je ještě dalších 30 volebních okrsků, kde se vejde rozdíl v síle protivných táborů do půl procenta. Demokratům by stačilo, kdyby vyhráli v šesti z nich, ale může to ovlivnit poslední nápor volební kampaně, stejně jako počasí a jeho vliv na volební účast. Demokraté mohou mít obavu také z toho, že voliči nepřijdou, protože mohou mít pocit, že už je rozhodnuto.

Pokud kandidáti Demokratické strany obsadí ve Sněmovně reprezentantů o 23 křesel víc, než dosud měli, získají nejen kontrolu nad tvorbou zákonů. Ve hře je osud samotného prezidentského úřadu. Pokud by Demokraté současně získali většinu i v Senátu, což je méně pravděpodobné, mohli by se pustit do pokusů o impeachment, tedy jak zbavit prezidenta jeho úřadu. Vytýkají mu obchodní války, zrušení účasti USA na klimatických dohodách, nebezpečí dalšího vystupňování závodů ve zbrojení odchodem od smlouvy o omezení raket středního doletu a spoustu dalších věcí, které vypadají opravdu strašně.

Z našeho pohledu to však může vypadat jinak. Trumpův tlak na politiku pod heslem Amerika na prvním místě! může být užitečný, pokud pomůže Evropské unii, aby se vzpamatovala a oprostila od poddanského podléhání sebehloupějšímu nápadu ve Washingtonu. Také to, co je vydáváno za obchodní války, můžeme vnímat jako reakci na naprosto neudržitelnou hyperglobalizci, která všechny finanční přínosy sype na hromádku horního jednoho promile, zatímco pro zbytek světa má jen náklady a ztráty. Nepodstatná není ani ta okolnost, že Trump vyhrožuje válkami, ale žádnou novou nezačal, zatímco jeho předchůdce, demokratický prezident Barack Obama vyhrožoval mírem, a vysloužil si za to Nobelovu cenu, ale ke stávajícím třem americkým válkám přidal čtyři další. Pokud by se poměry ve Washingtonu změnily, je odůvodněná obava, že tam navážou na tuto starší tradici.

Republikánská strana měla z prezidentem v kampani velké problémy. Do poslední chvíle se ho pokoušeli přesvědčit, aby soustředil pozornost voličů na skvělé hospodářské výsledky USA ve volebním roce. Nezaměstnanost je nejnižší v historii, a přitom i v této situaci v říjnu přibylo dalších čtvrt milionu nových pracovních míst. Inflace není nějak významná, přestože hospodářský růst odpovídá vypjaté konjunktuře. S tím se přece dají volby vyhrát.

Avšak Trump je přesvědčen, že víc zmůžou mobilizační hesla, zaměřená na problém migrace. Vystupňoval obavy z velkého přílivu uprchlíků z chudých středoamerických republik, jejichž karavana už došla do mexického hlavního města. Americká generalita se zdráhá vyplnit prezidentovo rozhodnutí, aby proti těmto uprchlíkům na hranicích postavila pravidelnou armádu. Trump už dospěl v tlaku na uprchlickou pilu tak daleko, že dokonce i jedna z mála mu nakloněných televizí Fox News odmítla odvysílat inzerát, který označila za rasistický.

Ve volbách roku 2016 Trump dokázal vycítit nálady lépe jeho soupeřka Clintonová a nakonec zvrátil zdánlivě prohraný souboj ve svůj prospěch. Bude se to opakovat ? Nebo tentokrát Trumpovi jeho intuice selhala? Dějiny se však začínají lámat i na straně Demokratů. Poprvé jim pronikly na kandidátní listinu do Kongresu dvě černošské ženy, přitom ta z Connecticutu vzešla z chudinských poměrů, s matkou narkomankou, a sama měla v 17 letech první dceru. Už primárky ukázaly nástup progresívního křídla strany, ještě silnější, než byl před dvěma lety, kdy byl socialista Bernie Sanders odstaven od vítězství jen machinacemi stranického ústředí. Američany – a nakonec nás také – tedy čeká velice dramatické období, ať to v tomto velkém úterý dopadne jakkoliv.