Zbyněk Fiala: Brexit na ostro

dog gb
6.4.2017 14:03
Dva roky jednání, tři roky přechodné období, a rozchod. To je obsah směrnice pro Evropskou komisi, která bude vyjednávat jménem celé zbylé EU-27 s Velkou Británií o Brexitu, jak ji odhlasoval Evropský parlament. Žádná separátní jednání o londýnské City nejsou přípustná. Pokrok vyjednávání nelze podřizovat vydírání, že Británie přeruší vojenskou spolupráci se zbytkem Evropy. Nové vztahy mohou být ujednány na principech asociační dohody, jakou má třeba Ukrajina.

Evropský parlament byl první, kdo zareagoval na oficiální sdělení vlády Velké Británie Evropské komisi, že chce opustit Evropskou unii podle článku 50 Lisabonské smlouvy. Sbor europoslanců se toho uchopil jako příležitosti pro obnovu strategické iniciativy. V rezoluci, která byla ve středu přijata drtivou převahou 516 : 133, nabídl návrh směrnice pro další postup.

Europoslanci stanovil jasná pravidla – napřed rozchod a zaplacený účet, a teprve pak, pokud jednání o rozchodu dostatečně pokročila, lze začít jednat o navazujícím přechodném období. Než však členství v EU skončí, Británie nesmí vyjednávat s někým jiným a po celou dobu také plně podléhá Evropskému soudnímu dvoru. Když stihne vyjednat přechodné období, má k dispozici maximálně tři roky členských výhod navíc. Když ne, spadne hned do režimu indiferentních „třetích zemí“. Vyplatí se tedy spěchat.

Jednání o dalších vztazích s EU pak mohou navázat. Avšak pro tuto fázi Brexitu už žádný limit není, konstatuje se jen, že bude vyžadovat „dostatek času“. Rezoluce EP upozorňuje na možnost „ustavení asociace s uplatněním recipročních práv a povinností, společné akce a zvláštních procedur“. To je nabídka vztahů podle smlouvy o „přidružení“ k EU, tedy o postavení, jaké má třeba Ukrajina. Jakýkoliv výsledek však nesmí být výhodnější než členství v EU, zdůrazňuje rezoluce.

Evropský parlament předpokládá, že zmíněný návrh bude vzat v úvahu na Evropské radě, až tam budou zadání pro vyjednavače Michela Barniera probírat šéfové států a vlád. Zároveň si vyhrazuje právo přicházet s dalšími návrhy a celkový výsledek podmiňuje svým souhlasem. Zmíněná rezoluce EP tak má charakter minimálních požadavků, pod které se nejde – europoslanci budou posuzovat výsledek Brexitu právě podle tohoto návrhu směrnic pro jednání.

Avšak Brexit je jen jedna věc, okamžitě musí začít také vnitřní jednání o budoucnosti EU-27. Měla by je provázet široká debata veřejnosti. Cílem je „unie efektivnější, demokratičtější a bližší občanům“. Bude taky nutné změnit pravidla rozpočtu, kde vypadne druhý největší přispěvatel, a musí se pracovat s jinými počty europoslanců. Nevyhneme se tedy hlasování o změnách evropských smluv.

Podívejme se na podrobnosti.

Hned na začátku EP varuje Británii před pokusy Brexit cvičně odvolat, kdyby se zrovna nedařilo. To nesmí být tak snadné, byť to rezoluce EP zcela nevylučuje. Muselo by to být spojeno s podmínkami, se kterými by souhlasilo všech 27 zbylých členů EU.

Na druhou stranu, kdyby se jednání nepodařilo včas dokončit, 30. března 2019 Británie prostě přestane být členem EU a rozchod dostane neuspořádaný charakter. To ovšem EP dost znervózňuje, protože v květnu 2019 probíhají volby europoslanců. Bylo by žádoucí, aby přijatelný výsledek přišel ještě před volbami.

Vyjednávání se bude opírat o několik základních zásad. Především Británie je až do konečného odchodu členem EU se všemi právy i povinnostmi, čímže se míní hlavně povinnost zaplatit všechno, k čemu se dříve zavázala. Práva jsou omezena tím, že už se nesmí účastnit jednání, která by se zabývala podmínkami pro rozchod nebo budoucností EU. Čtyři základní práva EU – včetně volného pohybu pracovních sil – jsou daná, o tom se nejedná.

Dokud je Británie členem, nesmí vyjednávat s jinými stranami o separátní obchodní smlouvě nebo jiných věcech vázaných stávajícím členstvím. To platí i pro pokusy vyjednávat s některým z členských států EU. Zejména nesmí vést jednání o budoucnosti finančního centra v londýnské City mimo rámec evropské regulace nebo o zvláštních výhodách unijních občanů v UK a britských občanů v zemích EU-27. Jednání také nesmí narušit mírový proces v Irsku a otevřenou irskou hranici.

Celkový objem peněz, který bude po Británii požadován, je odhadován na 60 miliard euro. Jedná se zejména o závazky podle probíhajícího víceletého finančního rámce, které budou splatné jak do doby odchodu, tak i po něm.

Formule pro řazení jednotlivých fází vyjednávání zní: Dojde-li k podstatnému pokroku v jednání o odchodu, mohou začít případná jednání o přechodném období. Ale dohoda o budoucích vztazích s EU může být uzavřena, teprve až bude odchod dokončen.

Jednání musí probíhat v souladu s evropskými smlouvami a Listinou základních práv EU, jinak Evropský parlament dohodu odmítne. Musí se vyřešit postavení unijních občanů v Británii a britských v EU, zmíněné finanční závazky, vnější hranice EU, ujasnění přístupu Spojeného království k mezinárodním závazkům, které převzala jako člen EU, právní jistota pro podniky působící v různých prostředích a potvrzení pravomocí Evropského soudního dvora pro výklad pravidel a řešení sporů. Vyjednávání o postavení občanů se bude opírat o Listinu základních práv, ze které musí vycházet i rozhodnutí soudů v individuálních případech.

Jakákoliv dohoda o budoucích vztazích s EU je podmíněná pokračující spoluprací v oblastech, ke kterým se Británie zavázala dříve – životní prostředí, klima, boj proti daňovým únikům a nekalé soutěži, obchod, sociální práva, a zejména obrana proti sociálnímu dumpingu. Nepřijatelné jsou pokusy podmiňovat spolupráci v oblasti vnitřní a vnější bezpečnosti, včetně vojenské spolupráce, pokroky v jednání o obchodu. Nepřípustné je „vyzobávání rozinek“. Žádoucí je však pokračování v programech – pokud na ně bude Británie přispívat – jako je studentská výměna Erasmus nebo spolupráce ve vědě.

Když to shrneme: Británie se napřed musí vyplatit, potom musí opustit všechny iluze o globální expanzi a přijmout roli přidruženého člena, který akceptuje pravidla, ale nemá vliv na jejich tvorbu. Finanční byznys v eurech se přenese na kontinent.

Tohle se mělo lidem říct už před Brexitem, třeba by o tom uvažovali jinak.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: analýza

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

Jiří Volný st.

Článek je velmi neobjektivní, vůbec se nezmiňuje o esech, které má Británie v ruce, potažmo v rukávu. Především státy EU daleko více vyváží do Británie než naopak, tudíž zájem na stávající obchodní výměně je především na straně EU. A za zachování obchodu musí EU zaplatit, pravděpodobně souhlasem se zavedením nejmírnější formy víz pro své občany. Británie má nesmírně silného spojence ve svém mladším, ale mocnějším bratranci z USA, a ten ji, ani v průběhu vyjednávání, nenechá padnout. Výhrady mám také k výši příspěvku VB do fondů EU a očekávám, že po bouřlivé diskusi bude podstatně snížen, protože poločlen a čtvrtčlen logicky platí poměrně míň, bez ohledu na spontánní výkřiky Herr Schulze.