Zbyněk Fiala: A k tomu slon v obýváku

Fiala Zbyněk
21.5.2015 12:57
Summit EU-28 o východním partnerství, který se schází v lotyšské Rize, rozhodně nebude nuda. Po zkušenostech s Ukrajinou jde o velice třaskavé téma. Je krásné získávat levné dodavatele hluboko na Východě, ale co s tím, když se to zvrtne a začnou nás zatahovat do nákladných válečných dobrodružství? Eurokomisařem pro východní partnerství, který vyjednával ukrajinské přidružení k EU, byl Štefan Füle z ČR. České delegaci se tak na summitu naskýtá jedinečná historická příležitost mlčet. A hostitelům kouká z očí, že by ve svém krásném městě raději uvítali NATO.

O čem se bude mluvit po rižském summitu EU o východním partnerství? Jak už to s takovými bývá, nejspíš o tom samém, o čem se hovořilo před ním. Řecký premiér Alex Tsipras bude sedět vedle německé kancléřky Angely Merkelové. Bruselské zdroje sice tvrdí, že řecký dluh v žádném případě nebude na programu dne, ale o čem by se asi tak sousedé bavili. Mohou předžvýkat agendu, která se chystá na pravidelný jarní summit Unie v červnu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko v předvečer rižského setkání pro jistotu vyhlásil válku Rusku. Vyplývá to z jeho tvrzení, že Ukrajina je ve skutečné válce s Ruskem. Nyní si vzal za úkol tuto představu šířit a aktualizovat představu o východním partnerství. Pomáhají mu v tom pobaltské republiky, které by se rády staly nástupištěm NATO proti Rusku. Živě si představují růst HDP zejména v oblasti služeb, které by začaly být poskytovány elitním zahraničním vojákům k obsluze raketových zbraní. Jejich příjmy jsou o řád až dva vyšší než pobaltský průměr. Jen těch děvčat, co by mohlo sáhnout po štěstí!

Na předchozím specializovaném summitu roku 2013 vládla nad evropským partnerstvím zcela jiná nálada. Špunty bouchaly, když se podařilo tehdejšího ukrajinského prezidenta Janukovyče omámit vyhlídkou asociační dohody s EU. Pilo se však příliš málo a Janukovyč možná doufal, že partnery opije příště, až se bude jednat o tom, kdo uhradí náklady takové operace. Nešlo totiž ani tak o navázání vztahů s Evropou, které už tu byly, jako o drastické zpřetrhání hospodářských vztahů s Ruskem. Ukrajina měla v rámci přizpůsobování přejít na evropské technické normy, které se zcela míjí s požadavky ruských odběratelů.

Letos Ukrajina nabízí svým přidruženým partnerům jako dodatečný vklad vedle válečného stavu také svůj státní bankrot. Rozhodla se přestat obsluhovat zahraniční dluh vůči státním věřitelům, tedy hlavně Rusku. Soukromý dluh zatím uznává, ale vyjde to nastejno. Vytáhla přitom tezi o „nemravném zadlužení“. Tak hodnotí postup prezidenta Janukovyče v horké chvilce před Majdanem, když se dozvěděl, že mu EU opravdu nic nedá. Přesněji, dá mu stokrát méně, než by potřeboval, tedy půl miliardy euro místo půl bilionu. Zima na krku, a on k tomu dlužil za ruský plyn. Zvolil proto manévr, spočívající v dotočení původního obratu o 180 stupňů na celkových 360 stupňů. Rusko mu zato okamžitě půjčilo tři miliardy dolarů a slevu na plynu.

Podmínka půjčky však byla drsná – Ukrajina nesmí překročit míru státní zadluženosti ve výši 65 procent HDP, jinak je dluh okamžitě splatný, a nejen tento, i všechny další, které mu byly Ruskem poskytnuty v minulosti. Tato podmínka byla dávno porušena, a byla by porušena i bez růstu dluhu, protože ukrajinský HDP prudce klesal. Rusko zatím mlčelo, teď se to asi bez reakce neobejde.

Za něco může občanská válka, ale ne za všechno. Ukrajina je ztracena bez rozsáhlé modernizace ekonomiky. Ta by však trvala dlouho i v mírovém stavu, a dnešní vedení potřebuje něco slíbit rychle, proto spoléhá na pomoc vynucenou válečným napětím.

Komentátor bruselského serveru Politico proto charakterizuje summit jako schůzku se slonem v obýváku. Konflikt, který je třeba urovnat, potřebuje pravidla, ale pravidla jsou jen slova, zatímco pokladna je prázdná a za rohem se střílí. Jednání bude spíš připomínat zaříkávání, kdy chceme bubáka zaplašit tím, že ho oslovíme. Metoda selže, když je bubák hluchý nebo nerozumí.

Řešením je vyměnit bubáka, nebo přestat blbnout. A zdá se, že na pořadu dne je obojí.

Připomeňme si varování další zúčastněné strany, Spojených států, které zaznělo ústy ministra zahraničí Johna Kerryho po květnovém jednání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Moskvě. Vyzval prezidenta Porošenka, aby si „dvakrát rozmyslel“ jarní ofenzívu proti povstalcům na Doněcku a držel se raději minských dohod o příměří.

Druhou část pokusu o vycouvání z problému pak vymyslelo nové vedení útvaru východního partnerství EU v Bruselu, když fata morganu dohody o přidružení a potenciálního členství v EU nahradí jakýmsi partnerstvím vyššího stupně. Čili nic, pořád jen partnerství, ale na lepším papíře. Vztahy budou „posíleny“ tím, že se zbaví silné složky. Ve stejném chlívku budou vedeny i Moldávie a Gruzie. Výhoda spočívá v tom, že jiní na tom budou ještě hůř.

Je to pokus zchladit nadšení, než se něco rozumného nevymyslí. A rozumná myšlenka je nedostatkové zboží, neboť zpráva z trhu říká, že teď je každá rada drahá.

 

 

 

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.