Zbyněk Fiala: Lžou, že nelhali

Premiér je přesvědčen o své neomylnosti a pokouší se ovládnout amerického prezidenta zevnitř (zadní cestou). Rozjaření velitelé si chtějí zaválčit a ukázat, co dovedou. Právo kulhá na obě nohy. Zpravodajská služba podkuřuje politikům a říká jim, co chtějí slyšet, a politické vedení se hrne do invaze bez sebemenší představy, co bude potom.

Námět na vlasteneckou střílečku hollywoodského střihu, kde omdléváme hrůzou, než hloupý Honza (spíše statečný Johny) v poslední chvíli zakopne o správný modrý drát a zachrání lidstvo před mnohonásobným zaručeným zničením? Nebo plán spiklenců, kteří chtějí zneužít slabin našeho systému na probíhajícím zasedání NATO ve Varšavě? Nikoliv, jde o souběh okolností, které předcházely britské intervenci po boku Spojených států v Iráku, jak je vypočítává (jen jinými slovy) právě zveřejněná oficiální zpráva britské vládní vyšetřovací komise Johna Chilcota. Na internetu ji pak provází vlna komentářů, poukazující na tok, že rozvrat Blízkého východu, které války způsobily, vyvolaly uprchlickou vln, která vedla až k Brexitu.

<href="#block-577ce06ae4b0dc6aac1d856b">http://www.theguardian.com/politics/live/2016/jul/06/chilcot-report-live-inquiry-war-iraq?page=with:block-577ce06ae4b0dc6aac1d856b#block-577ce06ae4b0dc6aac1d856b

Čtenářské komentáře mohou být přehnané, Brexit byl hlavně proti evropským migrantům a válka v Iráku není příčinou nadměrného zájmu „polských instalatérů“ o práci v Británii. Ale část pravdy hledejme i tady – lidé v Brexitu znechuceně reagovali na fakt, že jsou obklopeni systémem, ve kterém se bezostyšně lže. Živili se nadějí, že to snáze zvládnou, když setřesou svazující vnější rámec té lži. Jenže Chilcotova zpráva ukazuje, že Brity do té mizérie nezatáhl Brusel. Bylo to naopak. Britský premiér Tony Blair dělal všechno proto, aby šel zbytek Evropy a OSN do té Bushovy prolhané války za ním. Blair dokonce slíbil, že udělá, co Bush bude chtít, přestože k tomu neměl žádné demokratické zmocnění a ani vlastní spolehlivé informace, které by to ospravedlňovaly.

Samotná zpráva má sedm dílů a je to tlustospis, který zabere týdny a měsíce k prokousání. Všichni teď komentují shrnujících pár stránek z úvodu. Já si raději povšimnu, jak to vidí kolegové z tisku, který si říká lepší. Hlavní teze Financial Times zní, že premiér Bair si sice zaslouží tvrdý odsudek, ale nelhal. Opravdu? Sledujte se mnou:

„Soud nad tehdejším ministerským předsedou vyznívá tvrdě. Ne, nelhal o Saddámových zbraních hromadného ničení. Avšak, ano, příliš rychle se ztotožnil s válečnými plány amerického prezidenta; příliš ochotně vyhrocoval informace zpravodajských služeb; byl si příliš jistý tím, že dokáže zajistit souhlas OSN s druhou rezolucí, která by schvalovala válku. A přistupoval příliš bezstarostně k tomu, co se stane po změně režimu. Zpráva neříká, že válka byla nezákonná, ale je zdrcující kritikou vládního postupu.“

<href="#axzz4DOUUE7T0">http://www.ft.com/cms/s/0/8da14dcc-438b-11e6-9b66-0712b3873ae1.html?ftcamp=crm/email//nbe/UKPolitics/product#axzz4DOUUE7T0

Takže nelhal, ale vyhrocoval informace zpravodajských služeb, které mu zase odezíraly ze rtů (měl je na povel). Co to znamená? Podsouval zprávám významy, které v nich nebyly. Vytvářela se panika, že Saddám má zbraně hromadného ničení a je schopen udeřit „během 45 minut“. Je jedno, co tvrdil zrovna Blair, ale nečelil tomu a podporoval válku, která byla zdůvodňována právě tím. Přitom víme, jaké násilí se dělo vůči CIA, aby tvrdila, že Saddám nakupuje uranový koncentrát („žluté koláče“) v Nigérii pro svůj (neexistující) vojenský jaderný program. Agent, který takové tvrzení odmítal, byl úmyslně prozrazen zevnitř Bílého domu a spáchal sebevraždu. Blair nelhal? Myslím, že se nám lže, že nelhal.

A pak ono „přistupoval bezstarostně“… Výsledkem je milion mrtvých jen v Iráku (pokud to vůbec někdo dokáže spočítat), ke kterému tak přispěl.

V internetových komentářích, které brzy narostou do objemu samotné zprávy, jsem našel pozoruhodnou myšlenku, že smyslem zprávy není katarze, prozření, schopnost kritického zhodnocení minulosti, aby už se nemohla opakovat. Nikoliv, veřejnosti byl předhozen obětní beránek, aby bylo jasné, kdo za to může. A všichni ostatní, kdo plnili prolhané noviny a zahlcovali nesmysly veřejný prostor, mohou být klidní, jich se to netýká. Ani ti, kdo si tím krátili cestu metrem nebo nudné večery se zprávami a pivem. Není nic staršího než včerejší zprávy.

A ty zítřejší? Bohužel, budou asi stejné.