Zbyněk Fiala: Pozor na hada nad hlavou!

obrazek
30.7.2012 18:13
Vývoj letošního počasí v Americe se začíná podobat katastrofálnímu horkému suchu z roku 1936, jaké John Steinbeck popisuje v románě Hrozny hněvu. Může za to rostoucí koncentrace uhlíku v atmosféře a jeho skleníkový efekt. Zatímco tání arktického ledu nabírá tempo, tryskové proudění v horních vrstvách atmosféry je stále pomalejší, nabralo hadí dráhu a zlenivělo. To je příčina, proč přibývá klimatických extrémů a proč také působí déle.

Kde se vzaly teplotní extrémy letošního roku, kdy dokonce i severní část USA přešla ze zimy rovnou do léta, přestože průměrná teplota Země zatím stoupla o pouhých 0,8 stupně Celsia? Jinou tvář klimatického bláznovství zase poznali v Tunisku, kde sněžilo.

Pokud jde o horko, za něco může chybějící zelený pokryv, který normálně funguje jako přírodní klimatizace, protože odpařování vody z listů rostlin váže skupenské teplo, zatímco déšť při sníženém slunečním svitu toto teplo uvolňuje. Do hry vstupuje i výběr rostlin, protože delší kořeny dosáhnou pro vláhu hlouběji.

Jakmile půda vyschne, stává se jen bezmocnou odrazovou plochou pro sluneční záření. Jedná se o obrovské energie, když uvážíte, že pražící Slunce dodává na každý metr čtvereční naší zeměpisné šířky zhruba to, co potřebuje jedna pračka. Vzrostlý les to dokáže ztlumit na polovinu. Pustit tenhle tepelný příkon naplno, nebo moci využít regulace, to je opravdu rozdíl.

Sucho má ještě jedno riziko, které známe z Ameriky. Když se do odhalené vyprahlé půdy v létě roku 1936 opřel vítr, zvedl ji do vzduchu v podobě obrovských prachových oblak. Většina úrodné půdy pak skončila v Atlantiku. To je nezvratný proces, chyba, kterou nelze napravit. Příčinou je také zemědělská praxe, která ponechává část roku půdu zcela odhalenou. V přírodě něco takového – s výjimkou požářiště – nenajdeme. Odhalená půda rychle vysychá a mění se v prach. Ten je snadno unášen jak větrnou, tak vodní erozí.

Jenže co s opačnými extrémy, jako je třeba sníh v Tunisku? Něco podstatného se odehrává nejen pod našima nohama, ale i nad našimi hlavami. Jennifer Francisová z Rutgers University v americkém státě New Jersey vidí zásadní vliv ve změněných drahách jet streams, pravidelného proudění v horních vrstvách atmosféry, které tvoří jeden okruh na severní polokouli a jeden na jižní.

Je tam patrných několik změn, upozorňuje britský týdeník New Scientist, který reprodukuje její práci (http://www.newscientist.com/article/mg21528721.800-how-global-warming-is-driving-our-weather-wild.html). Motorem tohoto kruhového proudu je rozdíl teplot nad rovníkem a blíže pólů. Arktida nyní zaznamenává největší oteplení, to snižuje teplotní rozdíl vůči rovníku. Proud se zpomaluje, ztrácí pravidelný charakter a dostává podobu vlnícího se hada, který často vykolejí z dosavadní dráhy. Tak vzniklo letošní horké jaro na severu USA nebo naopak sněhový příval v Tunisku. Zpomalení proudu má ještě jeden efekt – pokud někde vznikne extrém, působí déle - tlaková výše nebo níže zůstane déle na místě a zesiluje důsledky svého působení. Když prší, tak pořádně a dlouho, takže i záplavy jsou pak rekordní, jako loni v Queenslandu. Když vypukne vedro, tlaková výše zatuhne a rozsáhlý region prožívá to, co loni hořící Rusko.

Rozsah ledového pokryvu Severního ledového oceánu je letos podstatně menší než bylo obvyklé ještě v letech 1979 až 2000 (první éra pravidelných satelitních měření) a led už prakticky ztratil kontakt se sibiřskými břehy. Volné moře už je až k břehům Země Františka Josefa. Rekordní snížení celkové ledové plochy bylo zaznamenáno v loňském roce. Letos překvapilo souběžné odtávání prakticky celého povrchu grónského ledovce. Bylo to poprvé, kdy bylo něco podobného zaznamenáno, předtím led odtával jen na několika vymezených územích tohoto arktického ostrova (http://www.newscientist.com/article/dn22103-97-of-greenland-surface-ice-turns-to-slush.html). Letos také začalo tání dříve, informuje server http://nsidc.org/arcticseaicenews/. V oblasti Karského a Barentsova moře dokonce o dva týdny. Rychlejší tání snižuje albedo, odraznou schopnost zaledněné oblasti, takže vliv slunečního záření na Zemi (a zejména severní polární oblast) zesiluje.

Rychlejší tání v Barentsově moři může mít ještě jinou příčinu. Ruská Arktická plovoucí univerzita, oceánografický ledoborec s ruskými akademiky a doktorandy na palubě (v příštích letech má být otevřená i cizincům) tam zjistila novou větev Golfského proudu. Aspoň to tak vypadá, teď se analyzují data, která to naznačují. Smyslem výpravy je měření míry oteplení Arktidy, protože zkušenost zatím říká, že čím teplejší je tam léto, tím studenější zima. Pramínek Golfského proudu v Barentsově moři se do toho připletl navíc. Pokud by však tání v Grónsku a v Severním ledovém oceánu zrychlilo a přililo studené sladké vody do teplého slaného proudění, je to jako brzděni zadního kola bicyklu klackem do drátů. Golfský proud lze zničit, ostatně už zvolnil (http://www.sciencemag.org/content/304/5670/555.abstract).

Závěr:

· Globální klimatické změny dostávají podobu častějších a větších extrémů počasí.

· Skleníkový efekt je mnohem nebezpečnější, než se zdálo před lety, protože růst průměrných teplot o zlomky stupně Celsia je provázen zásadními teplotními a srážkovými výkyvy v rozsáhlých oblastech. U jezera Michigan se letos zvýšil teplotní rekord spojený s datem 22. března o 17 stupňů.

· Důsledky těchto změn jsou větší ve vyšších zeměpisných šířkách. Česko je na úrovni jezera Michigan. Temperuje nás Golfský proud – méně než dřív. A jak dlouho ještě?

· Nejhůř dopadnou oblasti bez vegetace, ke kterým patří bohužel i zoraná pole. Pokácet vzrostlý strom zbytečně je za těchto okolností zločin.

· O přežití regionu rozhodne zachování vláhy nikoliv v nádržích, ale v půdě a krajině. Rychlý odvod vody a zabetonování koryt je zločin.

· Hodnotu mokřadu lze vypočítat nikoliv z chybějící zemědělské produkce (obzvlášť komodity, která by bez dotací ani nevznikla), ale z hodnoty systémových služeb ekosystému, jako je odolnost vůči horku a pravidelnost místních srážek. Narušení těchto služeb je zločin.

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.
Klíčová slova: životní prostředí

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

antoninsebek

Nějaké věrohodné  statistiky o počasí ve světě nejsou starší než 200 let. Když píšu věrohodné, tak to hodně nadsazuji, protože hodně dlouho z té krátké doby byly získávány výsledky těsně nad zemským povrchem a protože oceány zakrývají přes 2/3 planety, tak jde v podstatě o ZANEDBATELNÉ údaje. Větší vypovídací hodnotu mají údaje z různých starých ság a pověstí, jakož i z Bible. Tam se dočteme, že všeliké povětrnostní změny provází lidstvo od nepaměti.

Takže panikařit nad tím, že zrovna teď moc prší nebo málo prší je kontraproduktivní. Kdyby se prezident této země zařadil mezi zelenáče, tak byste uváděli zaručené údaje druhé skupiny vědců, kteří také vědecky došli k závěru, že vliv lidstva na počasí je zanedbatelný. Pravdy budou mít každý kousek. To je jeden faktor.

Druhý faktor je ten, že je opět smrtelně vážný důvod provádět ve světě různé blbiny. Větrníky, zkvašovat kukuřici, vyrábět naftu z řepky a spotřebovávat na litr produktu 1,1 litru nafty klasické. Je to něco podobného jako prasečí chřipka, která pomohla felčarské lobby a nebo onen cirkus se změnou tisiciletí na počítačích. Tam si zase namazala kapsu jiná skupina.

Ale abych si TAKÉ zaprognozoval, tak se budu věnovat těm našim luhům a hájům. Klesá nám hladina spodních vod a nikomu to nevadí. A nic s tím nedělá. Zkuste si v Rakousku koupit kousek orné půdy, přátelé! V lesích je na jeden strom až dvacet pařezů, račte si všimnout. KAŽDÝ DEN (opakuji každý den) tady zabetonujeme nebo jinak zlikvidujeme 15 (patnáct) hektarů orné půdy. Pak se divíme, že když pár dní neprší, na Táborsku, Rokycansku a jinde není voda ve studních. A když pár dní prší, tak se topíme. Na tuto činnost nelidské kapitalistické společnosti dojedeme. Tečka.

amiourful

Protože jsem určitou dobu po začátku ropné katastrofy v Mexickém zálivu zaznamenalsa zpávu o zastavení Golfsklého proudu, jenž se jen pomalu znovu rozbíhal a o nco později zprávu od téhož autra, že data již byla zfalšována a nejsou, tak si nemyslím, že ropná katastrofa v oblasti, kde se golfský proud tvoří resp. nabírá na síle, je mušincem.

Také se na mne nezlobte, ale jisté katastrofické změny má rozptýlení mě+děných částic ve Van Allenově pásu před mnohoa desítkami let kvůli lepšímu komunikačnímu signálu, protože kdosi zaznamenal, že se od té doby změnily vzorce větrů.

A konečně k teorii, jejíž rozvíjení začala podporovat Thatcherová, která se chtěla vypořádat s hornickými odbory a zavést proto jadernou energii, nemámslov, než že se neustále něco nevědecky falšuje a vydává za jedinou správnou verzi. Trvám na  tom, že ten tzv. jednodušší pán má víc pravdy než vy.

To,co popisujete,neníá absolutně nic nového, sněžívá na Severu Afriky odjakživa, byˇ%t ne každý rok a i u nás se objevují letní tploty klidně na začátku března, konci února, když na to přijde, přesně  si pamatuji, jak jsem před 10 lety takto vyjela do Turecka s kuříkem plným letnin a tak sněžilo a bylo 0. .

antoninsebek

Blahopřeji Vám, pane Fialo!

Konečně se našel někdo, kdo ví proč se to stalo a jak na to. Jako první Vám dopředu gratuluji k Nobelově ceně.

amiourful

Bude se mi tu někdo divit, když prohlásím, že za poctivější text  o klimatologii považuji následující? : http://freeglobe.parlamentnilisty.cz/Articles/1973-staf-viuky-o-zmenach-klymatu-v-cr.aspx

 

Samozřejmě zpomalování  Golfského prroudu konstatováno bylo -   sice v souvislosti s ropnou skvrnou, jež to měla a asi ještě má na svědomí.

Pak tu máme nevyřízenou zásilku hadů nad hlavou (a dalších 6 n a témže obře spravovaném serveru): http://www.vlastnihlavou.cz/vedecke-rozbory-usa-carnicom-institute-potvrzuji-chemtrails/

Potřeba by bylo přestat kácet úplně, papír  dělat z technického konopí sázeného na dnes dotovaných nevbužívaných plochách, další nejrůznější nevyužívané (třeba malé ) plochy zlesnit a lépeč čistit odpadní vodu či omezit používání chemie, aby netrpěl planktzon, jenž také fotosyntézou pohřbívá uhlík a tedy odstraňuje z ovzduší CO2.

 

klokan

   Nejmenovaný středověký prognostik resp. věštec předpověděl, že papež jménem Benedikt bude tím předposledním. Jeho vize se zřejmě naplňuje. Lze sice také předpokládat, že dojde toliko k zániku instituce papežství. Jako reálnější se však jeví předpoklad, že nafoukaný tvor Homo sapiens sapiens si brzy podřeže pomyslnou větev na níž svým zbytnělým již zadkem, celkem pohodlně sedí. Tento proces samozřejmě urychlí fanatičtí neoliberalisté a jejich bossové, pro něž ochrana životního prostředí znamená toliko zbytné výdaje, náklady na vojenství pak výdaje nutné.

        Nebohá rodina Joadových se tedy L.P. 1936 vydala za světlými zítřky z Oklahomy do Kalifornie po proslulé dálnici čís. 66. Poslední větší sucho panovalo v USA L.P.1956. V ČR posléze byl prý na exitu č. 66 z D 1 zbudován jakýsi outlet. Dostáváme se takto do odvětví numerologie, v němž čísla 66 a 12 vlastně pozůstávají ze dvou šestek. Z hlediska numerologického jsou zřejmě dvě šestky přijatelnější než tři šestky.