Zbyněk Fiala: Udržení vody v krajině a peněz v kapse

obrazek
15.12.2013 12:39
Návrh vládního programu středové trojkoalice vedené ČSSD sice ponechává v hloubi textu při teoretickém životě pár strašidel (Temelín, limity, vodní stupně na Labi, průplav – „pokud to bude hospodářsky výhodné“, „vést diskusi“, „na počátku … musí stát mezinárodní shoda“), ale mnohem nadějnější je fakt, že hospodářský rozvoj je v zásadě koncipován jako „udržitelný“. Má vycházet z dlouhodobé vize (opak krátkodechých okamžitých výhod) a o hlavních směrech využití veřejných prostředků dokonce píše: „Investice veřejného sektoru budeme směřovat především do zateplování budov, retence vody v krajině, dopravní a jiné veřejné infrastruktury a do sociálních a zdravotních služeb reagujících na stárnutí populace.“

Věnujme se nyní tématu udržení (retence) vody v krajině, neboť jde o strategické téma. Přiměřené množství vláhy je nedocenitelné bohatství, bez kterého lze vést srovnatelný život (třeba na Arabském polostrově) jen s astronomickými náklady. Z tohoto ohledu bychom mohli být jednou z nejbohatších zemí světa – kdybychom si to tu aktivně neničili. Voda stále častěji není, a když je, tak škodí.

Povodně a sucha, to je rozšířená nabídka klimatu, které rozhodila rostoucí koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. K nápravě však nestačí snižování uhlíkové stopy, to přinese efekt až příštím generacím. Mnohem dříve pomůže náprava mylné strategie vodohospodářů, kteří napřimovali a prohlubovali potoky a řeky, aby voda, která spadne z nebe, našla co nejrychlejší cestu zpátky do moře.

Udržení vody v krajině se tak stává žhavým tématem - snaha přibrzdit tok, zpomalit průchod terénem, povzbudit vsakování a rozliv a obnovit místní koloběh mírných deštíků z plošného mračna.

Škola povodní

Není to téma nové. Svědčí o tom třeba studie Vliv hospodaření v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučená opatření, kterou zpracovali Ondřej Simon a Martin Sucharda z Hnutí Duha roku 2003.

http://www.hnutiduha.cz/publikace/studie/povodne_krajina.zip

Reagují na zničující povodně z roku 2002 a v této souvislosti konstatují, že celková délka českých řek se v průběhu 20. století zkrátila přibližně o třetinu, což má negativní vliv na rychlost průchodu povodňové vlny.

Autoři upozorňují také na význam zadržení mnohem menších průtoků v nivách potoků:

„Množství vody zachycené v rozlivu malého potoka nebo říčky se může zdát na první pohled nevýznamné v kontextu stovek vteřinových metrů kubických řítících se údolím velké řeky. Musíme ovšem kalkulovat s tím, že drobných vodních toků je na českém území 61 tisíc kilometrů a mnoho z nich má vyvinutou dostatečně širokou údolní nivu.

Obecně rozšířený model využití potočních niv v první polovině 20. století byl založen na produkci sena. Nivní louka byla vlivem vyšší vlhkosti a občasnému obohacení o živiny z vodního kalu velmi produktivní a poskytovala více senosečí ročně. Zaplavení tu bylo vnímáno ve většině případů pozitivně, v některých krajích se i louky speciálně upravovaly pro umělé zaplavování – tzv. podhánění. Teprve s kolektivizací a posléze zejména racionalizací zemědělství vznikl tlak na do té doby zcela absurdní ochranu luk před zaplavením spojenou s požadavkem možnosti mechanizované sklizně nevhodnými těžkými stroji. Stát podporoval tento proces masivním subvencováním těchto staveb, jejichž ekonomická návratnost byla nereálná. Část pozemků v nivách potoků byla po odvodnění rozorána na obvykle nekvalitní ornou půdu.

Pravidelně se opakující rozlivy do nivních luk se tak u drobných vodních toků staly obdobně řídkým jevem jako na velkých tocích. V České republice je upraveno 21 000 kilometrů vodních toků (29 % celkové délky), z čehož většinu tvoří drobné vodní toky. Za eufemizmem „úprava vodního toku“ se skrývá narovnávání, zkracování a výrazné prohlubování koryt, jejich dláždění ve dně i březích betonovými tvárnicemi, zatrubňování, výstavby kaskád přehrážek a další podobné tzv. tvrdé technické stavební úpravy.“

Slováci šli dál

U nás to zatím podobnými studiemi víceméně skončilo, ale Slováky natolik vytočily hned tři povodňové vlny roku 2010, že tehdejší vláda Ivety Radičové spustila Program revitalizace krajiny a integrovaného managementu povodí. Jeho autory nedávno přivedl do Prahy Vladimír Špidla a mohli jsme si je tedy poslechnout v debatě v Masarykově demokratické akademii (Retence vody v krajině – MDA 23. 9. 2013).

Českou stranu reprezentoval doc. Jan Pokorný, se kterým občas spolupracuji v České televizi, takže mohu téma sledovat soustavněji a na příkladech z dalších částí světa.

Většinu těch, kdo uvedený slovenský program vytvořili, najdeme i pod publikací Voda pre ozdravenie klímy - Nová vodná paradigma.

http://www.vodnaparadigma.sk

Výsledky programu, který mezitím skončil (Ficova vláda už s ním nepokračovala), najdeme v obrazové publikaci Michala Kravčíka a kolektivu Po nás púšť a potopa? Knížka je určitě k dispozici i v knihovně MDA. Na první pohled nás v ním zaujme, jak jednoduchá a levná opatření to jsou. To však neznamená, že jsou dílem prosťáčků. Jednoduché je těžké. Ostatně, podívejme se, kdo jsou jeho tvůrci (tady přebírám a nepatrně doplňuji prezentaci autorského kolektivu z knihy Nová vodní paradigma).

Autorský kolektiv

Ing. Michal Kravčík, CSc., (1956) vyštudoval Vodné stavby a vodné hospodárstvo na SVŠT (Technické univerzitě v Bratislavě), pracoval na Ústave hydrológie a hydrauliky a Ústave ekológie SAV (Slovenské Akademie věd). Je zakladateľom MVO (občanského sdružení) Ľudia a voda, nositeľom Goldmanovej environmentálnej ceny, členom medzinárodnej siete inovátorov pre verejné blaho ASHOKA. Je najvýraznejším predstaviteľom MVO Ľudia a voda, ktorá bola ocenená EÚ-US Cenou pre demokraciu a občiansku spoločnosť.

(http://europa.eu/rapid/press-release_IP-98-442_en.htm - „The EU-US Democracy and Civil Society Award was established last year in order to celebrate the 50th Anniversary of the Marshall Plan, the 40th Anniversary of the Treaty of Rome as well as the 50th Anniversary of the Universal Declaration of Human Rights. It testifies to both partners' commitment to promote more democratic and free societies and to work jointly in a variety of fields to strengthen the 'people to people' programme.“)

RNDr. Jan Pokorný, CSc., (1946) vyštudoval Prírodovedeckú fakultu Univerzity Karlovy. Je riaditeľom všeobecne prospešnej spoločnosti ENKI, vedeckým pracovníkom Ústavu systémovej biológie a ekológie AV ČR, spoluautorom niekoľkých patentov, prednášateľom na vysokoškolských školách a členom medzinárodného vedeckého panelu komisie pre prírodné zdroje pri austrálskej vláde, členom vedeckého technologického panelu Ramsarskej dohody pre strednú a východnú Európu.

Ing. Juraj Kohutiar (1961), vyštudoval Vodné stavby a vodné hospodárstvo na SVŠT, pracoval na Ústave hydrológie a hydrauliky SAV, v súčasnosti spolupracuje ako konzultant s MVO Ľudia a voda. http://www.npoa.sk/obnova-krajiny-2013

Ing. Martin Kováč (1972), vyštudoval Vodné stavby a vodné hospodárstvo na SVŠT, pôsobil v oblasti ochrany kultúrneho dedičstva, bol spoluzakladateľom a prvým riaditeľom Národného trustu na Slovensku, je členom medzinárodnej siete ASHOKA. Pracuje ako špecialista Združenia miest a obcí Slovenska pre oblasť regenerácie sídiel a krajiny, protipovodňovú prevenciu a rozvoj kultúry.

RNDr. Eugen Tóth (1964), vyštudoval Matematicko-fyzikálnu fakultu UK. Podniká v oblasti informačných systémov so zameraním na GIS a poľnohospodársku krajinu. S MVO Ľudia a voda spolupracuje ako projektový manažér.

Hlavní aktivitou slovenského programu bylo zpomalení a zachycení vody na horním toku, odhalených v kopcích a podhorských oblastech, kde je prudká voda přináší bleskové povodně a ničí půdu erozí. Jednoduché dřevěné hrázky, prahy, zádrže z přírodních materiálů, to všechno stálo pár korun, ale efekt byl okamžitě vidět. Starostové z asi 180 obcí, kde to proběhlo, vesměs potvrdili, že to zmírnilo škody z povodní i sucha.

http://www.npoa.sk/uploads/File/pdf-doc/on-14-str-8-9.pdf

Ocenili také to, že program zaměstnal spoustu dlouhodobě nezaměstnatelných lidí.

Uvedený vládní program však zároveň k smrti rozzuřil betonovou lobby, protože vystačil s nepatrným zlomkem peněz, které jsou obvykle vynakládány na vodohospodářská opatření. Tvůrci programu navíc předtím překazili projekt zbytečné přehrady Tichý Potok, proti kterému se nejprve postavila občanská veřejnost, a pak i úřady. Chceme-li tedy vědět, do čeho jdeme, stojí za to prostudovat jednu online diskusi, kterou vedl Michal Kravčík, tvůrce a šéf onoho revitalizačního programu. Slovenská vláda onomu nepřátelskému tlaku proti levným opatřením s obrovským efektem nakonec podlehla.

http://www.ecocounselling-europe.org/people_water.htm

Levně je špatně?

http://www.topky.sk/cl/11114/1352061/Hydrolog-Michal-Kravcik--Doby-ladovej-sa-mozno-dozije-uz-nasa-generacia-

Chodím na turistiku po horách od Drienice až po Lipany a Tichý Potok a koľko nám ubudlo stromov čaká nás asi totálna potopa ale otázka znie myslite že sa tu za posledných x rokov niečo spravilo preto aby sa tomu trošku predišlo.

Nespravilo sa nič, lebo vodohospodári snívajú len o výstavbe priehrady Tichý Potok. Preto sú vydrancované Levočské vrchy, každým dňom i rokom pribúdajú nové približovacie linky na ťažbu dreva a po ťažbe sa nerekultivujú, pribúdajú nové stopy po mechanizmoch v poľnohospodárskej krajine, po ktorých dažďová voda odteká rýchlo do korýt a ohrozuje. Pribúdajú zastavané i zastrešené plochy, z ktorých sa odvádza všetka dažďová voda do koryta, kde sa rýchlo kumuluje a spôsobuje rýchle stúpanie hladín v koryte...Je nevyhnutná zásadná zmena manažmentu dažďovej vody z doterajšieho prístupu rýchleho odvádzania dažďovej vody na jej zadržanie v lesnej, poľnohospodárskej i urbánnej krajine...

Uvádzate tu, koľko bolo urobených odrážok, priečneho nakyprenia. Za aké peniaze ? Z Radičovej dotácii, čiže nás všetkých. Nech to predsa robia majitelia, užívatelia lesa ako psiu povinnosť, nie len jeho drancovanie a vlastné obohacovanie sa !

100% schválených peňazí na Vláde išlo na obce. Zabudli sme, že poškodenie krajiny bolo spôsobené napríklad rozoraním medzi, zlikvidovaním remízok, mokradí a nikto sa nepýtal vlastníkov pôdy, či si to môžu dovoliť. Ochrana pred povodňami je jednou z kľúčových verejnoprospešných činností štátu. Je množstvo platnej legislatívy a v praxi nefunkčnej. Pripomínam, že náklady na vodozádržné opatrenia stáli 4 eur na 1 m3 zadržanej vody. Klasické vodohospodárske riešenia sú 3-4 násobne drahšie (poldre). Ak by sa mala riešiť komplexná protipovodňová ochrana i ochrana pred suchom a klimatickou zmenou, experti vyrátali, že to bude stáť 36 mld. EUR. v tomto prípade, ak by sa bol zrealizoval Program revitalizácie celý, tak by to daňových poplatníkov stálo 1 mld. eur. Slovensko si môže vybrať.

Aký mate názor na silný odpor vodohospodárov a odbornej verejnosti z radov hydrológov a ľudí pracujúcich v tejto sfére na Vaše riešenie protipovodňovej ochrany ?

Od čias Modrej Alternatívy (1994) v konflikte o priehradu Tichý Potok som prosil kolegov vodohospodárov aby podporili zrealizovaný pilotný projekt, aby sa preukázalo ako je to efektívne a funkčné aj s finančnými nákladmi. Odpor je vnímam tak, že vodohospodári boli zvyknutí na drahé riešenia a lacné nepovažujú za dôstojne. Spomínam si na odpoveď jedného z vysokopostavených vodohospodárov, aby som ich neurážal nezamestnanými. Pripomínam, že práve nezamestnaní mohli vrátiť vodohospodárom autoritu v spoločnosti

Mám tri otázky:

1) môžete (aspoň približne) prezradiť koľko nezamestna-teľ-ných Rómov sa aktívne zúčastnilo (teda skutočne pracovalo) na výstavbe protipovodňových / vodozádržných opatrení v horných povodiach na Slovensku - počas realizácie Projektov bývalého Splnomocnenca pre... integrovaný manažment krajiny a aké sú s nimi skúseností

2) prečo súčasná vláda zrušila tento program a či vidíte nádej v jeho obnovu - viď: nedávno znovu-spustená obnova hradov?

3) čo pre to treba urobiť - aby sa takýmto (systémovým, celoslovenským)spôsobom vykonávala prevencia proti záplavám, zosunom pôdy... strate vody v krajine? Vopred ĎAKUJEM za odpoveď/e DušanB

Na realizácii projektov revitalizácie sa zúčastnilo veľa Rómov. Viem pozitívne, že bolo 7 čisto rómskych týmov (jeden tým 10 vodných robotníkov a jeden vodný majster). Koľko ich bolo v ostatných neviem. Viem aj to, že na Kysuciach bol jeden čisto ženský tým. V obidvoch skupinách sú skvelé skúsenosti a dať prácu Rómom pri revitalizácii krajiny je určite dôstojnejšie ako zametať ulice. Otázka, prečo vláda to zastavila? Myslím, že bola nesprávne informovaná lobistami, ktorí cítili ohrozenia realizovať drahšie projekty, napríklad reguláciu potokov. Európska komisia oznámila, že pripravuje smernicu na zadržiavanie vody v krajine a Slovensko mohlo toto využiť v rokovaniach s Bruselom a to znamená, že namiesto lídrovstva budeme realizovať to, čo nám Brusel prikáže.

Prosím Vás, nezavádzajte ľudi informáciami, že keď budú mat viac lesov, tak nebudú povodne. Neviem ci sa smiať ci plakať. Prívalové dažde boli, sú aj budú. Výsadbou stromčekov tomu nezabránite. Kedysi mali rieky inundačné územia, kde sa vylievali počas povodní. Dnes je väčšina tokov regulovaná a nemajú sa kde vylievať, pretože "lukratívne" miesta v inundácii riek sú zastavané domčekmi, často aj bez stavebných povolení. Tými vašimi "protipovodňovými opatreniami" len umožnite rýchlejšie vyliatie toku, lebo pri prívalovej vlne, tie prehrádzky zaštupľujú prvý priepust v prvej obci, a mame jazero. Tak to nenazývajte protipovodňová ochrana, a neklamte ľudí.

Po poriadku: Netvrdím, že keď bude viac lesov, nebudú povodne. Hovorím, že ich bude menej a budú miernejšie. Stromy spomaľujú povrchový odtok dažďovej vody a zvyšujú retenciu, aj keď nie do nekonečna. S inundačnými územiami súhlasím. Revitalizačné opatrenia neprispievajú k vyliatiu toku, ale ich absencia. Podľa svedectva viacerých starostov sa priepusty zanášali haluzami a sedimentami pri absencii hrádzok. Po ich postavení pritekala čistá voda.

P. Kravčík, videl som mnohé fotky vašej práce, najmä tie ktoré média neprezentujú a sú skôr na smiech, a nielen na Slovensku, ale aj u odborníkov v zahraničí. Aká je životnosť prehrádzok? Za ako dlho sa zanesú? Starostovia a ľudia Vás vychvaľujú len kvôli peniazom, ktoré od štátu dostali na tieto ,,opatrenia". Ak toto nazývate protipovodňová ochrana, tak vedome klamete ľudí. Hydrológov odborníkov je veľa, tak ľuďom vysvetlite prečo sa k Vaším stanoviskám nehlási žiadny z nich alebo akademická verejnosť? Vy sám viete, že pre všetkých odborníkov ste len obyčajný zelený zlodej

prosím prečítať si www.npoa.sk

V moje rodnej obci, som zažila taktiež záplavy s prívalovej vody. Nebývam tam už 30 rokov, takže by sa ma to už nemalo týkať, ale obec mala v pláne zabrániť záplavám rozšírením koryta potoka, ale ľudia ktorí sú vlastníkmi pôdy, kde sa rozšírenie malo urobiť odmietli podpísať súhlas s odobratím niekoľkých metrov pôdy. Ja aj moji súrodenci sme súhlas dali, hoci tam už nebývame. Takže nie je to len o legislatíve a peniazoch, ale aj o ľudskej chamtivosti. Taktiež za dedinou bol krásny borovicový les, ktorý slúžil aj aj ako vetrolam , ktorý bol zrovnaný so zemou, aby vtedy ešte JRD získalo pôdu. Ťažko bojovať proti ľudskej hlúposti a chamtivosti.

Mňa trápi, ak sa reguluje, rozširuje a prehlbuje vodný tok v obci. Stačilo by nad obcou revitalizovať poškodenú krajinu a betónovaniu korýt by nemuselo dochádzať. Písal som o tom tu: http://kravcik.blog.sme.sk/c/330548/Povodne-i-sucho-vyhanaju-ludi-z-krajiny-lebo-betonujeme-vodne-toky.html

zbynek-fiala
Žurnalista, v minulosti dlouholetý šéfredaktor časopisu Ekonom.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

klokan

A hrabou, hrabou a ještě jednou hrabou. 

josefmikov

Bude hur

Josef mikovec

Válka o modré zlato

aneb

Nad vodou se nedá zvítězit

čili

Ve válce  pro  sklenici vody na ideologii záleží

http://aulavirtualedemocracia.blogspot.com.br/2013/05/valka-o-modre-zlato.html

 



Čítajte viac: http://dolezite.sk/old/Valka_o_modre_zlato_Nad_vodou_se_neda_zvitezit_192.html#ixzz2nePXObBS
antoninsebek

Dnes nějak píšu snad ke všemu :-), ale u tohoto nemohu odolat. A budu se držet jenom "té vody". U ni lehce "odsunu" celý ten průplav stranou. A jdu na věc: Vím, že se tady řada rybníků čistí a opravuje. Ale z minulosti je tady velký dluh.

Jak nedostatek, tak i přebytek vody přináší značné problémy, včetně těch lidských i finančních: A neumím si představit, že by slavný Brusel měl něco zásadního proti záměrům regulovat vodu v tomto našem dolíčku, kam takřka všechna voda musí spadnout z nebes. Ještě že nás všemocný Bůh za tu naši bezbožnost netrestá :-)

Investice do retenčních nádrží splňují všechna kriteria: Přináší velké prokazatelné efekty i v dlouhodobém horizontu. Je to opatření ryze ekologické. Nepodléhá "módním" výkyvům.  Využijí se zde především tuzemské kapacity. Nezanedbatelné jsou i souběžné přínosy.

Nevím, co všechno autoři koaliční smlouvy mysleli vážně. Aniž bych byl lobystou vodního živlu, jsem pro všemi svými čtyřmi ploutvemi.