Dvojník Jana Masaryka nalezen v Olomouci

Dvojník Jana Masaryka. Zvěčnělý čsl. ministr zahraničí Jan Masaryk má v Olomouci na Moravě svého dvojníka. Je jim 44letý dělník Báňské a hutní společnosti v Olomouci – Řepčíně, Rudolf Šenkyřík, který je zvěčnělému státníku nesmírně podoben. Podoba je tak úžasná, že když prý byl dr. Jan Masarykovi za jeho posledního pobytu v Olomouci Rud. Šenkyřík představen, byl Jan Masaryk nesmírně překvapen. Hned prý si také s p. Šenkyříkem změřil výšku a zjistil, že je o 4 cm vyšší. V humorném rozhovoru pravil tehdy p. Šenkyříkovi. „Škoda, že nebydlíte  v Praze. To bych si vás najal. Vy byste jezdil v autu po Praze a děkoval mým ctitelům a já bych se mohl doma v klidu vyspat."

Komentář: A mně se ta fotka údajného Jana Masaryka, ležícího na II. nádvoří Černinského paláce, hned nezdála. Je to poněkud zanedbané tělo člověka, živícího se evidentně tělesnou prací. O čtyři centimentry menší postava přesně odpovídá tomu, co naměřil prof. Hájek na pitevním stole. Návštěva Jana Masaryka v Olomouci se měla a snad mohla uskutečnit  ve svatodušní svátky v r. 1947, tedy 24.-26. května.

Stojí také za připomenutí, že

Okresní národní výbor v Kutné Hoře uložil po veřejném jednání dne 6. října 1948 podle zák. č. 15/47 Sb. tyto tresty: Karel Miláček, bývalý řezník a uzenář v Ratajích n. Sáz. čp. 32 byl potrestán trestem vězení v trvání 11 měsíců, který si odpyká v donucovací pracovně a pokutou 20 000 Kč v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení v trvání 1 měsíce. - Stanislavu Miláčkovi, rolníku a hostinskému v Ratajích čp. 32 byl uložen trest vězení v trvání 1 měsíce a k pokutě ve výši 60 000 Kč, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v trvání 5 měsíců. Zabavené maso ve váze 67 kg bylo prohlášeno za propadlé. Jmenovaní porazili dne 24. až 29. června 1948 na černo 3 prasata a aby pro černé porážky získali nadpočetná prasata, činili MNV nesprávná hlášení. Karel Miláček byl pro podobné přestupky již dříve trestán a také živnostenské oprávnění mu bylo dřívějšími trestními nálezy odňato.

Milo Komínek: Asi v osm hodin ráno jsem odváděn k soudu. Před velkou porotní síní mi čtou členové prokuratury dopisy a resoluce ze závodů a továren. Všechny žádají soud, aby vyslovil trest smrti. Mezi nimi je pro tuto dobu jedna resoluce zvlášť charakteristická. Ne svým obsahem, ten je jako ostatní, nestačily by všechny šibenice v Československu, aby vyhověly tolika přáním, nadiktovaným okresními sekretariáty KSČ, ale svými podpisy. Je to dopis akčního výboru mé rodné obce Sviadnova a podepsali ji údajně za své spoluobčany předseda Ervín Garba, Ludvík Kubalák, Ladislav Mazur, Hlaváč, Chasák a další bývalí otcovi přátelé a někdejší spolupracovníci. Je to hrozné pomyšlení, že lidé, kterým jsem nikdy neublížil, se kterými jsem se potkával a které jsem zdravil, žádají moji smrt

v Ašchabádu došlo 6. října 1948 k zemětřesení, které vzniklo v hloubce okolo 10 km a mělo sílu 7,3 stupně Richterovy stupnice. Počet obětí se odhaduje na více než sto tisíc; Sovětský režim z propagandistických důvodů rozsah katastrofy utajil, Pravda přinesla pouze stručné oznámení, že v Ašchabadu došlo k zemětřesení, při němž zahynulo několik lidí. Otřesy půdy, které byly zaznamenány na íránském území, pokládala americká generalita za tajnou zkoušku sovětské jaderné zbraně;

6. Října 1948 byla doručena Valnému shromáždění OSN k projednání jedna z pracovních verzí Všeobecné deklarace lidských práv.  

v Šumicích se dne 7. března 1949 se konala společná vzpomínka narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Dne 10. března bylo pak vzpomenuto prvního výročí tragické smrti ministra Jana Masaryka. Téhož dne vzpomenuto též 2. výročí polsko-československé smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci.

Pozn.: Přes důkladný googlistický přezkum dvojice pojmů "double" "Jan Masaryk" jsem se dále prozatím dopídil toliko této téze: "Jan Masaryk, it was an emigmatic statement. Some observers though it indicated that Masaryk had embarked on a highly dangerous double game. " (Evening Couriers - Mar 11, 1948)  Přesto podle historika Lukeše šlo o chronického zbabělce.

V rámci prověřování reálného pozadí výše uvedeného setkání Jana Masaryka s dvojníkem jsem navštívil stálou expozici Vlastivědného muzea v Olomouci, věnovanou historii města Olomouce, kde je možné v kinu Edison posedět a shlédnout sestříhaný film, věnovaný osobnostem, které navštívili v minulosti Olomouc. Např. Edvarda Beneše, Klementa Gottwalda, Václava Havla a Matky Theresy. Ve filmu jsou uvedeny také záběry z návštěvy Jana Masaryka v r. 1947. Přesnější datace chybí. Nevím, do jaké míry může pád z dvoupatrového domu pozměnit tvářnost a charakter těla, ale nezdá se, že záběry mohutné postavy skutečně dobře vypadajícího ministra se širokými rameny, který převyšol výrazně všechny ostatní místní občany ho zdravicí, má vskutku něco společného s foty člověka léžícího na nadvoří Černínu. Samozřejmě všechny svaly jsou ochablé, volně vísící. Když nad tín rozdílem nepřemýšlíte, tak si ho nevšimnete. Když začnete, tak si ho nemůžete nevšimnout.

V rámci průběžného zkoumání toho, kdy Jan Masaryk mohl návštivit v r. 1947 jsem kombinováním četby webu Kopřinic a olomouckého lidoveckého deníku Osvobozený našinec dospěl k následujícím poznatkům:

Jan Masaryk 25. května 1947 navštívil nejprve Nový Jičín, poté Příbor, kde se zúčastnil slavnosti u příležitosti odhalení památníku svého otce a také připomenutí čtyřicátého výročí zvolení TGM poslancem říšského sněmu. Bylo mu zde uděleno čestné občanství, pronesl proslov a také zde poobědval. Jeho další zastávkou byla Kopřivnice. Okolo čtrnácté hodiny byl uvítán v zasedací místnosti MNV v Kopřivnici, kde mu byl předán diplom o čestném občanství městyse Kopřivnice. Po uvítání pronesl několik slov k občanům. Na toto setkání byly pozvány všechny politické strany, spolky a korporace, zúčastnilo se také velké množství občanů, mnoho z nich v krojích.  Toho dne napsal Jan Masaryk do pamětní knihy Kopřivnice: „Hrdý a doufám trvale čestný občan Kopřivnický 25. V. 47“, přičemž slova „trvale čestný“ podtrhl. Ve světle pozdějších událostí můžeme o významu jeho slov již jen spekulovat. Svou cestu toho dne zakončil návštěvou Frenštátu, Bílé a Nového Hrozenkova. Nejblíže se Jan Masayk  prozatím příbližil k Olomuci 27. Května 1947 ve Velké Bystřici, kde poskytl rozhovor olomouckým novinám. Ve Velké Bystřici také odhaloval pomník TGM. 28. května 1947 ve 14 hodin byl už přítomen schpze parlamentu spolu s dalšími členy vlády, tedy v den 65. narozenin prezidenta Beneše.

Dodatek: a) Jan Masaryk navštívil Olomouc 24. května 1947, kde měl přednášku, což bylo předem ohlášeno v místních novinach.  b) Rudolf Šenkyřík byl v Olomouci policejně přihlášen. Udaje na této policejní přihlášce odpovídají údajům uvedeným v Texaském věstníku.

Použitá literatura

http://olomoucky.rej.cz/clanky/historie/2703-jan-masaryk-v-olomouci-cestou-na-hanou-jsem-se-dival-na-ten-pozehnany-kraj 

 http://www.historycommons.org/context.jsp?item=a100648b29crash

 http://www.wikiwand.com/cs/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_A%C5%A1chabadu_1948

 http://pravyprostor.cz/z-knihy-milo-kominka-%E2%80%9Ei-pod-oblohou-je-peklo-iv-z-beskyd-na-popravci-dvur/