Dvojník Jana Masaryka nalezen v Olomouci

obrazek
6.2.2016 11:21
VĚSTNíK. Orgán Slovanské podporující jednoty Státu Texas ve svém XXXVI ročníku, č.41 ve středu dne 6. října 1948, tedy ve stejný den, kdy se Národní shromáždění Republiky československé usneslo na zákonu na ochranu lidově demokratické republiky, ve státu USA Georgia havaroval bombardér B-29 a učitelský sbor národní školy v Šumicích se zúčastnil celodenního kursu hudební výchovy v Uherském Brodě za vedení profesora Josefa Masopusta, na své třetí straně přinesl následující výbušnou a pro Petra Zídka dodnes horkou informaci:

Dvojník Jana Masaryka. Zvěčnělý čsl. ministr zahraničí Jan Masaryk má v Olomouci na Moravě svého dvojníka. Je jim 44letý dělník Báňské a hutní společnosti v Olomouci – Řepčíně, Rudolf Šenkyřík, který je zvěčnělému státníku nesmírně podoben. Podoba je tak úžasná, že když prý byl dr. Jan Masarykovi za jeho posledního pobytu v Olomouci Rud. Šenkyřík představen, byl Jan Masaryk nesmírně překvapen. Hned prý si také s p. Šenkyříkem změřil výšku a zjistil, že je o 4 cm vyšší. V humorném rozhovoru pravil tehdy p. Šenkyříkovi. „Škoda, že nebydlíte  v Praze. To bych si vás najal. Vy byste jezdil v autu po Praze a děkoval mým ctitelům a já bych se mohl doma v klidu vyspat."

Komentář: A mně se ta fotka údajného Jana Masaryka, ležícího na II. nádvoří Černinského paláce, hned nezdála. Je to poněkud zanedbané tělo člověka, živícího se evidentně tělesnou prací. O čtyři centimentry menší postava přesně odpovídá tomu, co naměřil prof. Hájek na pitevním stole. Návštěva Jana Masaryka v Olomouci se měla a snad mohla uskutečnit  ve svatodušní svátky v r. 1947, tedy 24.-26. května.

 

Stojí také za připomenutí, že

Okresní národní výbor v Kutné Hoře uložil po veřejném jednání dne 6. října 1948 podle zák. č. 15/47 Sb. tyto tresty: Karel Miláček, bývalý řezník a uzenář v Ratajích n. Sáz. čp. 32 byl potrestán trestem vězení v trvání 11 měsíců, který si odpyká v donucovací pracovně a pokutou 20 000 Kč v případě nedobytnosti náhradním trestem vězení v trvání 1 měsíce. - Stanislavu Miláčkovi, rolníku a hostinskému v Ratajích čp. 32 byl uložen trest vězení v trvání 1 měsíce a k pokutě ve výši 60 000 Kč, v případě nedobytnosti náhradní trest vězení v trvání 5 měsíců. Zabavené maso ve váze 67 kg bylo prohlášeno za propadlé. Jmenovaní porazili dne 24. až 29. června 1948 na černo 3 prasata a aby pro černé porážky získali nadpočetná prasata, činili MNV nesprávná hlášení. Karel Miláček byl pro podobné přestupky již dříve trestán a také živnostenské oprávnění mu bylo dřívějšími trestními nálezy odňato.

Milo Komínek: Asi v osm hodin ráno jsem odváděn k soudu. Před velkou porotní síní mi čtou členové prokuratury dopisy a resoluce ze závodů a továren. Všechny žádají soud, aby vyslovil trest smrti. Mezi nimi je pro tuto dobu jedna resoluce zvlášť charakteristická. Ne svým obsahem, ten je jako ostatní, nestačily by všechny šibenice v Československu, aby vyhověly tolika přáním, nadiktovaným okresními sekretariáty KSČ, ale svými podpisy. Je to dopis akčního výboru mé rodné obce Sviadnova a podepsali ji údajně za své spoluobčany předseda Ervín Garba, Ludvík Kubalák, Ladislav Mazur, Hlaváč, Chasák a další bývalí otcovi přátelé a někdejší spolupracovníci. Je to hrozné pomyšlení, že lidé, kterým jsem nikdy neublížil, se kterými jsem se potkával a které jsem zdravil, žádají moji smrt

v Ašchabádu došlo 6. října 1948 k zemětřesení, které vzniklo v hloubce okolo 10 km a mělo sílu 7,3 stupně Richterovy stupnice. Počet obětí se odhaduje na více než sto tisíc; Sovětský režim z propagandistických důvodů rozsah katastrofy utajil, Pravda přinesla pouze stručné oznámení, že v Ašchabadu došlo k zemětřesení, při němž zahynulo několik lidí. Otřesy půdy, které byly zaznamenány na íránském území, pokládala americká generalita za tajnou zkoušku sovětské jaderné zbraně;

6. Října 1948 byla doručena Valnému shromáždění OSN k projednání jedna z pracovních verzí Všeobecné deklarace lidských práv.  

v Šumicích se dne 7. března 1949 se konala společná vzpomínka narozenin presidenta Osvoboditele T. G. Masaryka. Dne 10. března bylo pak vzpomenuto prvního výročí tragické smrti ministra Jana Masaryka. Téhož dne vzpomenuto též 2. výročí polsko-československé smlouvy o přátelství a vzájemné pomoci.

 

Pozn.: Přes důkladný googlistický přezkum dvojice pojmů "double" "Jan Masaryk" jsem se dále prozatím dopídil toliko této téze: "Jan Masaryk, it was an emigmatic statement. Some observers though it indicated that Masaryk had embarked on a highly dangerous double game. " (Evening Couriers - Mar 11, 1948)  Přesto podle historika Lukeše šlo o chronického zbabělce.

V rámci prověřování reálného pozadí výše uvedeného setkání Jana Masaryka s dvojníkem jsem navštívil stálou expozici Vlastivědného muzea v Olomouci, věnovanou historii města Olomouce, kde je možné v kinu Edison posedět a shlédnout sestříhaný film, věnovaný osobnostem, které navštívili v minulosti Olomouc. Např. Edvarda Beneše, Klementa Gottwalda, Václava Havla a Matky Theresy. Ve filmu jsou uvedeny také záběry z návštěvy Jana Masaryka v r. 1947. Přesnější datace chybí. Nevím, do jaké míry může pád z dvoupatrového domu pozměnit tvářnost a charakter těla, ale nezdá se, že záběry mohutné postavy skutečně dobře vypadajícího ministra se širokými rameny, který převyšol výrazně všechny ostatní místní občany ho zdravicí, má vskutku něco společného s foty člověka léžícího na nadvoří Černínu. Samozřejmě všechny svaly jsou ochablé, volně vísící. Když nad tín rozdílem nepřemýšlíte, tak si ho nevšimnete. Když začnete, tak si ho nemůžete nevšimnout.

V rámci průběžného zkoumání toho, kdy Jan Masaryk mohl návštivit v r. 1947 jsem kombinováním četby webu Kopřinic a olomouckého lidoveckého deníku Osvobozený našinec dospěl k následujícím poznatkům:

Jan Masaryk 25. května 1947 navštívil nejprve Nový Jičín, poté Příbor, kde se zúčastnil slavnosti u příležitosti odhalení památníku svého otce a také připomenutí čtyřicátého výročí zvolení TGM poslancem říšského sněmu. Bylo mu zde uděleno čestné občanství, pronesl proslov a také zde poobědval. Jeho další zastávkou byla Kopřivnice. Okolo čtrnácté hodiny byl uvítán v zasedací místnosti MNV v Kopřivnici, kde mu byl předán diplom o čestném občanství městyse Kopřivnice. Po uvítání pronesl několik slov k občanům. Na toto setkání byly pozvány všechny politické strany, spolky a korporace, zúčastnilo se také velké množství občanů, mnoho z nich v krojích.  Toho dne napsal Jan Masaryk do pamětní knihy Kopřivnice: „Hrdý a doufám trvale čestný občan Kopřivnický 25. V. 47“, přičemž slova „trvale čestný“ podtrhl. Ve světle pozdějších událostí můžeme o významu jeho slov již jen spekulovat. Svou cestu toho dne zakončil návštěvou Frenštátu, Bílé a Nového Hrozenkova. Nejblíže se Jan Masayk  prozatím příbližil k Olomuci 27. Května 1947 ve Velké Bystřici, kde poskytl rozhovor olomouckým novinám. Ve Velké Bystřici také odhaloval pomník TGM. 28. května 1947 ve 14 hodin byl už přítomen schpze parlamentu spolu s dalšími členy vlády, tedy v den 65. narozenin prezidenta Beneše.

 

Dodatek: a) Jan Masaryk navštívil Olomouc 24. května 1947, kde měl přednášku, což bylo předem ohlášeno v místních novinach.  b) Rudolf Šenkyřík byl v Olomouci policejně přihlášen. Udaje na této policejní přihlášce odpovídají údajům uvedeným v Texaském věstníku.

 

Použitá literatura

http://olomoucky.rej.cz/clanky/historie/2703-jan-masaryk-v-olomouci-cestou-na-hanou-jsem-se-dival-na-ten-pozehnany-kraj 

 http://www.historycommons.org/context.jsp?item=a100648b29crash

 http://www.wikiwand.com/cs/Zem%C4%9Bt%C5%99esen%C3%AD_v_A%C5%A1chabadu_1948

 http://pravyprostor.cz/z-knihy-milo-kominka-%E2%80%9Ei-pod-oblohou-je-peklo-iv-z-beskyd-na-popravci-dvur/

rezjir10
Zajímám se o historii, politiku a ekonomii, protože Češi nerozumějí svým vlastním dějinám.
Klíčová slova: dvojník, Jan Masaryk

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Komentáře

rezjir10

Ale podle MUDR. Teplého měl hlavně být dotyčný vyhozen zcela jinde, z daleko menší výšky, proto dopadl na nohy. A hlavně ovšem je problém s ohledací zprávou, kde podle jednoho znaku měl vypadnout před chvíli (stav ztuhlosti) a podle dalšího znaku před několika hodinami (teplota těla.

Je zajímavé, co uvedl k tomu komisař Goerner, že výkaly ještě nebyly zaschlé.

antoninsebek

Ano, to je samostatná záležitost. Mohl bych argumentovat, že každý člověk má jinou sílu odrazu a že jsem se osobně setkal s tím, že člověk ve velkém nervovém vypětí (což ty poslední chvíle života pro J.M. nesporně byly) v tom VTEŘINOVÉM okamžiku může vyvinou podstatně větší sílu. A bohužel, fyzické schopnosti u J.M. už nikdo nikdy nezměří. 

Já mám argumenty jiné. Pominu to právnické: PROČ by to dělali, když by jim to neprospělo, právě naopak.

Když budete chtít někoho vyhodit z okna (a pominu takové "drobnosti" jako je jak se tam dostali a proč tam nebyly známky obrany), tak takového člověka musíte uchopit za ruce a nohy a NĚJAK jej vyhodit oknem, které je užší než délka těla oběti... A k tomu opět to: PROČ by to tak dělali? Oni přece nemohli tušit, že se objeví nějaký profesor Strauss, který ex post změří, že ten skok byl nadprůměrný  :-)  

Nemám ambice toho profesora, ale VÍM, že kdyby do človkě bránícího se nebo nespolupracujícího budou tlačit dva lidi (víc by se jich tam nevešlo), tak jej (s prominutím) "dohodí" na menší vzdálenost než by to dokázal vystresovaný a odhodlaný sebervrah. 

Hlavním faktorem je také, že když toho člověka (který nebyl žádná sušinka) vezmete za zápěstí a kotníky, tak tam zanecháte stopy, které budou i po jeho smrti patrné. Všechny mnou uvedené faktory se daly zjistit i v tehdejším stavu vyšetřovací techniky.

A argument o komunistické vládě a jejím vlivu na vyšetřování neberu. Bylo to velmi krátce po změnách vlády. Vyšetřovatelské TÝMY, to vždy byly (a jsou) záležitosti specialistů. "Případ J.M." byl velmi podrobně a dobře zaprotokolován. Možná za půl roku by to bylo jinak. Proti tomuto protokolu jsem nečetl žádnou připomínku. 

Přiznám se všal, že jsem nečetl tu knížku, třeba tam autorka dodatečně něco vymyslela. Věřím, že bychom to spolu vypracovali daleko lépe. A to myslím vážně.  

rezjir10

Ad pan Šebek, tak i ideou politické sebevraždy bych vřele souhlasil, ale pan profesor Strauss nás postavil do latě tvrzením, že tak daleko sebevrazi nemohou doskočit.

antoninsebek

Já bych sem připojil jeden, podle mne důležitý poznatek, respektive dva:

V knize P. Kosatíka a P. Koláře "Jan Masaryk" jsou mj. fotografické přílohy. Pozornost bych doporučoval orientovat dvěma fotografiím: 1/zřejmě poslední fotografie Jana Masaryka. Je z 9. března 1948, tedy z posledního  dne jeho života. Na fotografii ze Sezimova Ústí jsou E.Beneš, V.Clamentis, nastupující polský velvyslanec J.Olszewski a Jan Masaryk. Nástupní audience u nemocného prezidenta. Zde bych si tipnul, že především polský velvyslanec neměl velkou radost z toho, jak se rázem v ČSR změnily politické poměry ve vládě. Poláci, jak známo, neměli důvod mít nějaké přátelské vztahy k narůstající roli SSSR ve střední Evropě.. 

2/Ale hlavně fotografie z 28.února 1948, kdy probíhalo defilé "vítězných" Lidových milicí. Defilé na fotografii sledují (zleva do prava): Jan Masaryk, B.Laušman, Klement Gottwald, Josef David a Antonín Zápotocký. Nepochybuji, že Jan Masaryk si uvědomil, do jaké "společnosti" se dostal, s kým zdraví ozbrojenou moc dělnické síly, která (jak známo) byla protiprávní (ano!) do prosince 1989, kdy tyto lidi omilostnil G.Husák svoji amnestií - v souhrnné položce: nedovolené ozbrojování. Ano, toto jsou fakta, byť znějí neuvěřitelně. Jako ty Vaše oblíbené báchorky o dvojnících. Ano, Husák omilostnil "dosud nezahájená řízení proti trestnímu činu nedovolené ozbrojení" - což byly Lidové milice, jejich ozbrojování nikdy neprošlo zákonem!

Jsem přesvědčen, že právě ve výše uvedených momentech se Jan Masaryk definitivně rozhodl pro dobrovolný odchod ze života. Můžete si o komunistech myslet co chcete. Ale že by po pár dnech sami nechali zlikvidovat člověka, který svým neodstoupením jim umožnil změnit celou vládu, tak hloupí nikdy nebyli. Nadto syna Tatíčka.      

 

antoninsebek

Jestli také tady existoval dvojník, určitě by se při trošce snahy našel i trojník.Já bych na to nevsadil ani pětník. Možná, že  v tom dokonce nemá packy ani ten Putin. V takovýchto skvělých případech to uzavírám oním známým:

КОНЕЦ ФИЛЬМА.

A (podle Vašeho postupu) - objasnění pro ty ostatní (cituji klasika): "Ať si bylo jak si bylo, přece jaksi bylo.  Ještě nikdy nebylo, aby jaksi nebylo." (Jaroslav Hašek, řádově před 100 lety)

 

 

rezjir10

Ad pan Šebek

Jako masarykolog byste měl ocenit, že jsem vykutal z propadliště dějin další humorný rozhovor Jana Masaryka. Zvláště když jsem odhalil základní příčinu jeho maniodepresivity, která tedy vyplývala z toho, že vypadá jako nějaký dělňas. Řekni mi zrcadlo, kdo je tady nejkrásnější?

Pro ostatní: Tu zprávu je nutné považovat za typickou novinářkou kachnu, kterou si někdo za oceánem vycucal z prstu.

Jak je zřejmé z dodatku, mýlil jsem se.

antoninsebek

Obsese.